Případné velké odumření stromů kvůli kůrovci může mít dopad na vodní režim Česka. Na tiskové konferenci to uvedl ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek. Mohla by se podle něj kazit i kvalita vody, ve které by mohly být větší koncentrace těžkých kovů. Současně by se zvětšily teplota a odpar vody.
Kvůli mizejícím lesům se může v ČR podle Šrámka zvětšit vysychání krajiny, vzrostla by také půdní eroze. Řada nepříznivých látek je fixovaná v humusové lesní vrstvě. Pokud se holoseče zalesní, les tyto látky zadrží, pokud ne, mohou se dostat do vod. Kvalita vodních zdrojů by se pak zhoršila.
Působení lesů na koloběh vody je podle Šrámka mnohem výraznější než u travních porostů, zemědělských ekosystémů nebo v městském prostředí. "Budoucnost je nepříjemná," řekl.
Podle Jana Pokorného z obecně prospěšné společnosti Enki se v místech, kde jsou v létě pokosená pole, teploty v ČR blíží k 50 stupňům Celsia. V lese je v té samé chvíli kolem 30 stupňů.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Kůrovec může zasáhnout až třetinu českých lesů. Z východu republiky se rozšířil na Vysočinu i do jižních Čech.
Vlastníci lesů chtějí větší finanční podporu od státu, už dříve uvedli, že podporu požadují poprvé od revoluce v roce 1989. Kvůli klimatické změně a horkému počasí loňského roku se vývoj kůrovce podle nich zkrátil o dva až tři týdny a dřevo tak není možné stihnout zpracovat. Jenom v letošním roce odhadl think tank Czech forest, že škody v lesích způsobené suchem a následně kůrovcovou kalamitou dosáhnou 30 miliard korun, což je o polovinu více než loni.*
