Čtyři desítky poslanců navrhují zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. S návrhem přišli ve Sněmovně Piráti a přidali se k nim poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN. Přimíchávání biopaliv první generace podle nich přináší negativní důsledky a podle řady důkazů se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Premiér Andrej Babiš již dříve návrh odmítl a označil ho za nesmysl, ministerstvo dopravy se zrušením přimíchávání naopak souhlasí.
Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent u nafty. Přimíchávání má za cíl hlavně snížit emise skleníkových plynů v dopravě. Existuje však již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, uvádějí předkladatelé. Například Světová organizace pro zemědělství a výživu (FAO) uvádí, že skleníkové plyny se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky, navíc se z půdy uvolňuje uhlík, který se dostane do atmosféry spotřebováním biopaliv. Na jeden litr biosložky je také potřeba až 2500 litrů vody. V důvodové zprávě se poukazuje i na to, že pěstováním plodin, jako je řepka, kukuřice nebo obilí v podobě monokultur se snižuje půdní diverzita. Za vhodné alternativní způsoby pokládají navrhovatelé podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, které využívají nepotravinářskou biomasu. Jde třeba o použité oleje z domácností, tuk z kafilérií, jímání metanu z komunálního a skládkového odpadu nebo pyrosyntézu plastů, ze kterých se vyrábějí biopaliva nebo bioplyn.
Zástupce předkladatelů a poslanec Pirátů Radek Holomčík se v polovině března při interpelacích premiéra Babiše zeptal, zda je ochoten se svým podpisem pod návrh připojit. Babiš to odmítl. Citoval vyjádření ministerstev průmyslu a životního prostředí, která uvedla, že podle evropské směrnice je ČR povinna zajistit určitý minimální podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v dopravě.
