Hodnocení současného stavu a možnosti českého zemědělství byla témata Žofínského fóra v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil například o klimatických změnách, stavu půdy a pozemkových úpravách, kvalitě dozorových orgánů, glyfosátu a o vodním hospodářství. Důležitou součástí jeho vystoupení byla společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020, soběstačnost českých potravin a agrární zahraniční obchod. Informuje o tom tisková zpráva Ministerstva zemědělství.
„Jednou ze zásadních výzev současného zemědělství jsou klimatické změny, dostatečně varovná by pro nás měla být čím dál častější období sucha. Proto zpřísňujeme hospodaření s ornou půdou, zaměřujeme se na pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, a na další opatření v boji proti suchu,“ řekl ministr Miroslav Toman.
Jak zpráva dále uvádí, or roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímž bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Dalším zpřísněním je zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou. Plocha jedné zemědělské plodiny na půdě ohrožené erozí nebude moci být větší než 30 hektarů. U pozemkových úprav klade Ministerstvo zemědělství důraz na opatření sloužící k zadržení vody v krajině.
S hospodařením na polích souvisí také používání glyfosátů. Od ledna letošního roku platí v ČR zákaz předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské účely. Za posledních šest let se u nás snížilo množství používaných pesticidů o 7,1 %. Česko je jedním z prvních států EU, který k omezení používání glyfosátů přistoupil.
Když ministr Toman hovořil o ochraně klimatu, půdy i vodních zdrojů, uvedl, že je třeba to také zohlednit v rozpočtech EU. Díky dobrým finančním podmínkám pak budou zemědělci schopni o přírodní zdroje řádně pečovat. I z toho důvodu není vhodné zastropování přímých plateb a naopak je nutné výrazně zjednodušit pravidla SZP. MZe usiluje v rámci vyjednávání v Bruselu o zvýšení podpory na citlivé komodity ze současných 15 % na 25 % z celkové částky pro přímé platby.*
