Peníze, které chce vláda letos uvolnit na likvidaci kůrovcové kalamity a obnovu lesů, jsou podle jihomoravských vlastníků lesů naprosto nedostatečné. Legislativní opatření podle nich navíc příliš neřeší podstatu problému.
Lesníci kritizují i vzniklou mapu, která vyčleňuje nejpostiženější lesy do červené zóny, ve které je možné nekácet již uschlé stromy a těžit aktuálně napadené. Podle nich neodpovídá mapa realitě a některé postižené katastry v červené zóně nejsou, vyplývá z odpovědí vlastníků lesů. Vláda v postižených územích umožnila odložit těžbu souší do konce roku 2022 a lhůta pro zalesnění se prodlouží ze dvou na pět let. Lesníci však nadále musejí aktivně vyhledávat kůrovcem napadené stromy a asanovat je.
"Vyčleněné peníze mohou stačit na nejnutnější zásahy, které pomohou udržet ekologickou stabilitu. Lesníci však kvůli propadu cen dřeva a nemožnosti umístit ho na přesycený trh nemají peníze, dělníci odcházejí do průmyslových závodů a není, kdo by zajistil kalamitní těžbu," řekl ředitel podniku MP Lesy Tomáš Minx, jenž spravuje lesy šlechtického rodu Mensdorff-Pouilly v katastru Boskovic. Zmínil, že ministerstvo také původně plánovalo rozdělit platby lesníkům na dvě části, díky čemuž by se dostali k penězům už v polovině roku. "Když jsem však mluvil s úředníky, tak to vypadá, že peníze dostaneme až na přelomu roku, což je nehorázné," řekl Minx.
Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů by bylo potřeba vyčlenit místo 1,15 miliardy pět miliard korun. "Drobní vlastníci bez rezerv se ocitnou v likvidační tísni, přičemž kůrovcové dřevo musí vytěžit pod hrozbou sankcí ze strany státní správy. Je nepochopitelné, že zemědělství je dotované na plochu a zemědělec zde má ještě zisk z prodeje plodiny, zatímco lesnictví, které dává občanům nadhodnotu v podobě mimoprodukčních funkcí lesa, je zcela opomíjeno a ponecháno osudu. S přibývajícím časem takovéhoto ponechání bude přímou úměrou obnova původních lesů dražší a složitější," uvedla mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová.*
