Chmelaři se obávají dopadů dlouhodobého sucha. Nejvyšší stupeň, tedy extrémní sucho, kopíruje chmelařské oblasti. Pokud bude deficit vláhy pokračovat, může významně ovlivnit počátek vegetace chmele. Nejvíce jsou ohroženy nové porosty. Propad ve výnosech přitom zaznamenali chmelaři kvůli suchu už loni.
Jednoletý výpadek lze díky zásobám pivovarů ustát. "Pokud by se situace opakovala, mělo by to velmi zásadní vliv na rozsah pěstování chmele v ČR. O český chmel je stále zájem a snahou pěstitelů je tuto poptávku naplnit a udržet si obchodní partnery. K tomu pěstitelé vynakládají značné úsilí," řekl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele. Z celé sklizně v Česku zůstává v tuzemsku zhruba 20 procent, zbytek míří na export.
Srážkový deficit pondělní déšť jen zmírnil. Podle portálu Intersucho se špatná situace nadále očekává mimo jiné právě v Polabí a Poohří. Suchému počasí lze podle pěstitelů stěží jakkoli čelit. "Při zakládání chmelnic je vhodné vybírat pozemky s vyšší hladinou podzemní vody, pozemky u vodních toků. Na druhou stranu narážíme na různé restrikce při použití přípravků na ochranu rostlin v případě polohy chmelnice v ochranných pásmech vodních zdrojů. Kvůli tomu například skončil s pěstováním chmele podnik na Roudnicku," uvedl Kovařík.
Pěstitelé, kteří mají závlahy, ještě plně nezavlažují, protože se ve chmelnicích nyní pracuje, navěšují se a zapichují drátky a postupně se ještě bude zavádět réva.
V loňském roce pěstitelé sklidili 5126 tun chmele z výměry 5020 hektarů, což bylo o 75 hektarů více oproti roku 2017. Sklidilo se však meziročně o 25 procent méně chmele. Slabá sklizeň byla dána především suchým a horkým počasím v letních měsících loňského roku. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.*
