Zákaz nové výsadby vinic, ale zároveň také přístup na evropský trh přinesl českým vinařům rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček ocenil rovněž peníze z unijních fondů, když za posledních 15 let podle něj obor získal zhruba dvě miliardy korun.
"Asi nejzásadnější pomocí vinohradnictví a vinařství představuje přístup ke strukturálním fondům Evropské unie a k fondům společné organizace trhu s vínem, z nichž každoročně čerpáme zhruba 120 milionů korun, tedy celkem bezmála dvě miliardy za posledních 15 let," uvádí Půček. Pětina peněz podle něj jde do investic ve sklepním hospodářství, zbytek pak na klučení starých vinohradů s nevhodnými odrůdami nebo na vysazovaní odrůd s potenciálně větším uplatněním na trhu.
"Přístup na jednotný evropský trh je tak další výhodou našeho členství v EU. Nutno ovšem dodat, že jde o benefit, který s sebou nese i negativní stránky. Na český trh se snáze dostávají i nekvalitní nebo falšovaná vína z jiných zemí, na což kromě jiného musela reagovat zvýšenou aktivitou česká legislativa a kontrolní orgány," podotkl. Jak uvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos v únoru, novela vinařského zákona, která platí od předloňska, pomohla výrazně omezit nejhorší prohřešky, kterých se dopouštěli dovozci a prodejci sudových vín. Šlo o ředění vína vodou, doslazování přidaným cukrem a falšování původu. Dříve mohla být sudová vína anonymní a bylo obtížné dohledat výrobce či dovozce.
"Vinařská legislativa je pak další kapitolou, která doznala za dobu našeho členství v EU značných změn. Z původního vinařského zákona o rozsahu zhruba 20 stran se stal 1000stránkový mimořádně komplikovaný dokument, se kterým mohou vinaři jen obtížně pracovat," dodal Půček.*
