Minimálně sto let jsme žili ve vodním blahobytu. „Měli jsme pocit, že vody bude vždy dost, že stačí otočit kohoutkem a ona vždy nějaká poteče,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec při slavnosntím zahájení výstavy Voda a civilizace na pražské Kampě, která potrvá do 28. května. Podle něj velmi rychle nás však příroda poučila o tom, že věci samozřejmé, se mohou stát velmi vzácnými. Brabec poukázal na to, že sucho je možná plíživější, ale může být nebezpečnější než povodně.
Náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček připomněl, že lidé žijí v době blahobytu, mohou si dovolit kupovat věci, o kterých si předkové mohli jenom nechat zdát. „Kdy jindy bychom měli přestat upřednostňovat ekonomické zájmy nad zájmy přírody, vody a životního prostředí než teď?“ položil si řečnickou otázku. „Není načase v krajině hospodařit tak, aby nedocházelo ke znečišťování našich vod, ale věnovat se zvyšování zadržovací schopnosti krajiny, revitalizaci potoků a řek, tvorbě lužních lesů a realizaci dalších opatření, která pomohou boji se suchem,“ doplnil. Poukázal rovněž na erozi půdy, kvůli níž republika ročně přichází o 20 milionů tun kvalitní ornice, to převedeno do světa peněz je deset miliard korun ročně. „Chovat se tedy zodpovědně k životnímu prostředí je zároveň i ekonomicky prospěšné,“ zdůraznil. Podle něj se Praha začala chovat zodpovědně a přijala řadu opatření na zadržování vody v krajině, hospodaření s dešťovou vodou, výsadbu nových stromů, ozeleňování městského prostředí a další. To vše hlavní město činí ve své adaptační strategii na změnu klimatu.
