Na ekonomické výsledky zemědělských podniků mají podle Zemědělského svazu ČR dlouhodobě dopad nízké výkupní ceny komodit, jako jsou prasata drůbež či mléko. Jejich letošní hospodářský výsledek mimo jiné ovlivní i rostoucí náklady na zaměstnance, včetně růstu mezd, řekl předseda Martin Pýcha na zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově.
Nízké realizační ceny Pýcha označil za neuralgický bod celého zemědělství. Podíl zemědělců na přidané hodnotě finálního potravinářského výrobku se podle něj od roku 1995 snížil z 31 procent na současných 20 procent. "To co roste, je podíl obchodu, ať už je to maloobchod nebo velkoobchod," uvedl.
"Ceny průmyslových výrobců v podstatně stagnují, to znamená, dodavatelé do řetězců si moc nepolepšili," doplnil náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka k loňskému vývoji. Cena potravin podle statistik přesto stoupla. Zemědělcům náměstek řekl, že se chystá novela o významné tržní síle, jejímž cílem je v první řadě adaptovat evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Legislativní proces v Česku by podle něj měl začít v nejbližší době. "Obchodníci určitě s tím úplně spokojení nebudou," podotkl k chystanému návrhu bez dalších podrobností.
Ceny placené zemědělcům za jejich produkci se podle údajů svazu zvyšují nejpomaleji v celém agrárním byznysu, týká se to hlavně živočišných komodit. Například cena prasat byla v období od ledna do dubna kolem 27 korun za kilogram živé hmotnosti, což je podle svazu méně než v 90. letech minulého století. V rozmezí let 2007 až 2019 byly podle svazu v českém zemědělství vyšší náklady než realizační ceny třeba i u drůbeže a mléka. Průměrná cena mléka byla v tomto období 8,10 koruny za litr, průměrné náklady zhruba 8,30 Kč. U drůbeže byla v tomto období průměrná cena 23 korun za kilogram živé hmotnosti, zatímco průměrné náklady byly vyčísleny kolem 25 Kč.*
