Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu zrychlilo na 1,3 z květnových 1,2 procenta. Vyplývá to ze zveřejněné konečné zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. Ten tak upravil svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém ještě uváděl tempo růstu beze změny oproti květnové úrovni. V celé Evropské unii zůstala míra inflace na 1,6 procenta jako v květnu.
V červnu loňského roku činila míra inflace v zemích platících eurem dvě procenta a v celé EU 2,1 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny v eurozóně vzrostly o 0,2 procenta. Trhy očekávaly nárůst pouze o 0,1 procenta. Nejnižší inflace byla letos v červnu v Řecku (0,2 procenta), na Kypru (0,3 procenta) a v Dánsku a Chorvatsku (shodně 0,5 procenta). Na opačném konci spektra se nachází Rumunsko (3,9 procenta), Maďarsko (3,4 procenta) a Lotyšsko (3,1 procenta). Česká republika byla podle měření Eurostatu nad evropským průměrem, ceny se zde v červnu zvýšily o 2,4 procenta, průměr EU představoval 1,6 procenta. K růstu cen v eurozóně přispěly v červnu nejvíce služby, a to 0,73 procentního bodu. Za nimi následovaly ceny potravin, alkoholu a tabáku (plus 0,3 procentního bodu). Podíl cen energií pak činil 0,17 procentního bodu.
Takzvaná jádrová inflace v červnu meziročně stoupla na 1,3 procenta z květnového jednoho procenta. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB). Ta ji původně pro červen odhadovala na 1,2 procenta.*
