Likvidace hrabošů pomocí plošné aplikace jedu proti hlodavcům je podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska nutná. Myši přenášejí nemoci, po sklizni, když by neměly co žrát na polích, by se dostaly do měst, řekl. Hlodavci se podle něj přemnožili kvůli mírné zimě. "Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob," uvedl s odkazem například na tularémii.
Aplikaci jedu pouze do nor odmítá jako neúčinnou. "Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat," uvedl. Podobně hodnotí hlubokou orbu, která by měla podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit. Část hnízd sice bude podle Jandejska zničena, ale jen malá. "Naopak se vyorají, najdou si znovu díry a půjde to dál," dodal.
Podle něj zatím plošná aplikace jedu využita nebyla, tři dny před položením se musí hlásit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), který plošné použití umožnil. Zemědělci zatím podle něj ÚKZÚZ o povolení nepožádali. "Mohou být lidé, kteří nedodržují postupy, to se může stát," připustil.
Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. "Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi a nikoliv venku," dodal.
Podle Jandejska jed mezi půlhodinou a hodinou po požití hlodavcem vysublimuje, část jedu může zůstat ve vnitřnostech. Například Česká společnost ornitologická uvádí, že jed v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přiotráveného hraboše tak podle ní může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Z vyjádření pana Jandejska je vidět jakého hlupáka si zvolila Agrární komora za prezidenta.