Česko vyčíslilo náklady na splnění ekologických cílů spojených s energetikou do roku 2030 na tři biliony korun. V Bruselu to českým novinářům řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla po jednání zástupců unijních zemí věnovanému klimatickým cílům v energetice. Podle finské ministryně hospodářství daly členské země najevo vůli své závazky dodržet, některé však ještě mají rezervy.
„Mnoho členských zemí přišlo s novými opatřeními na zlepšení energetické efektivity,“ řekla novinářům po jednání finská ministryně Katri Kulmuniová. Finské předsednictví považuje snižování emisí skleníkových plynů a cestu k takzvané uhlíkové neutralitě za jednu ze svých priorit a snaží se vést ostatní země k ještě odvážnějším plánům, než jaké mají nyní. Stejný záměr dala najevo nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Státy EU se loni zavázaly, že do konce příštího desetiletí bude energie vyrobená z obnovitelných zdrojů tvořit 32 procent celkového energetického mixu a energetická účinnost se zvýší o 32,5 procenta. Podle Evropské komise však dosud přijatá a plánovaná opatření k dosažení těchto cílů stačit nebudou. "Komise vítá snahu několika států udělat více a zvýšit své ambice a já jsem si jist, že další budou následovat," komentoval jednání místopředseda EK pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Komise podle něj motivuje jednotlivé země tím, že v příštím víceletém rozpočtu vyhradila na opatření spojená s klimatem více peněz než dosud.
Česko podle Neděly počítá, že jej opatření vyjdou na zmíněné tři biliony, zhruba ze třetiny to jsou náklady na obnovitelné zdroje a ze dvou třetin výdaje spojené s energetickou účinností. České úřady podle něj v současnosti analyzují možný dopad jednotlivých opatření a časový horizont jejich zavádění.*
