V polovině října chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět předložit vládním legislativcům návrh nových odpadových zákonů. Legislativní rada vlády (LRV) vrátila úřadu všechny jejich čtyři části k přepracování. Návrhy zákonů upravují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Kritizuje je ale řada odborníků, svazy i nevládní organizace. Balíček odpadových zákonů by MŽP mělo podle plánu předložit vládě na podzim letošního roku, začít platit by měly od 1. ledna 2021, řekl Ondřej Charvát z tiskového oddělení.
"Předložené odpadové zákony dopracováváme podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby mohly být schváleny, tedy podle diskuse na plénu a návrhu stanovisek pro LRV. Následně budou znovu legislativní radě předloženy. Předpokládáme na plénu 17. října," uvedl Charvát.
Současný návrh zákona o odpadech mimo jiné počítá s postupným zvyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Zatímco uplynulých deset let se poplatek 500 korun za tunu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout 1850 korun za tunu. Umožňoval by v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Obce budou podle návrhu moct nově motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT).
Návrh novely zákona o obalech naopak stanovuje minimální hustotu sběrné sítě, nepočítá ale se zavedením zálohového systému na PET lahve. Odborná veřejnost je v názoru, zda zálohovat či ne, rozdělena. Rozdílně vycházejí i průzkumy veřejného mínění.*
