Červencový zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem na seznam světového dědictví UNESCO bude mít vliv i na okolí chráněné památky. Podle požadavků mezinárodní komise se již kulturní památkou stal také Kladrubský náhon. Připravuje se i rozšíření takzvané nárazníkové zóny, ochranného pásma o rozloze zhruba 260 hektarů. V ní třeba v budoucnu nesmí vyrůst výškové budovy, uvedl náměstek hejtmana Roman Línek, který zastává funkci předsedy rady památky.
Hřebčín musí také zpracovat nový plán správy celé památky. Poslední verze pochází z roku 2012. Od té doby se řada věcí změnila a mnoho dalších nároků vyžaduje zápis na seznam UNESCO. Hřebčín rovněž bude mít novou návštěvnickou strategii, vyhodnocení vlivu správy Povodí Labe, provozovatelů vysokého napětí, plán obnovy zeleně či digitalizaci dokumentů a propagaci památky.
Krajinu v okolí hřebčína utváří chov a výcvik koní už zhruba 500 let. Hlavní přístupové osy vedou přes stáje, nikoliv přes zámek, jak je obvyklé u jiných panství. Na osy navazuje území pastvin vymezené stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice. Hřebčín včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní je od roku 2002 národní kulturní památkou.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem chová bělouše a ve Slatiňanech, které pod kladrubský hřebčín patří, jsou chováni vraníci. Starokladrubský kůň je v České republice jediné dochované původní plemeno. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Letos na jaře uplynulo 440 let od vydání dekretu císařem Rudolfem II, kterým mu udělil status císařského dvorního hřebčína.*
