K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.
Sporná úprava mysliveckého zákona se dostala do vládní novely ve sněmovně. Předpokládá, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách místo jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, kteří se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Podle kritiků jsou změny byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců.
Senátor Jaroslav Větrovský označil mysliveckou část novely za bizarní, podle jejího hlavního kritika Michaela Canova myslivce odepisuje. S výtkami vystoupili i další senátoři, kteří se ale navzdory tomu přimlouvali za schválení předlohy. "Kdo rychle dává, dvakrát dává," řekl Petr Koliba. Petr Šilar a Miloš Vystrčil navíc upozornili na to, že změna mysliveckého zákona má nabýt účinnosti až za dva roky a lze ji do té doby změnit. Ministr zemědělství Miroslav Toman řekl, že ministerstvo dokončí mysliveckou novelu ještě letos. Zohlední podle něho práva vlastníků honebních pozemků i uživatelů honiteb.
Ohledně náhrad vlastníkům lesů Toman uvedl, že počítá s kompenzacemi celkem 2,5 miliardy korun za roky 2017 a 2018. Za letošek předběžně odhadl náhrady na čtyři miliardy korun, o peníze požádá ministerstvo financí nejpozději v květnu příštího roku.*
