Česká republika zaujala čtvrtou a Slovensko 15. příčku, pokud jde o roční spotřebu alkoholu na obyvatele podle aktuálních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Žebříčku vévodí Litva, kde člověk starší 15 let ročně v průměru vypije 12,3 litru stoprocentního lihu. Následuje Rakousko a Francie. Česko kleslo z druhé příčky v předchozí zprávě, nynější čtvrté místo znamená spotřebu 11,6 litru na osobu.
Rusko s objemem 11,1 litru na osobu a rok zaujalo sedmou příčku, ale metodika a hodnověrnost údajů podle serveru Newsru.com vzbuzuje námitky expertů. Ruské ministerstvo zdravotnictví sice ohlásilo pokles smrtelných otrav alkoholem v letech 2003 až 2017 o více než 70 procent a Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí pokles spotřeby lihovin v Rusku během posledních 15 let o 43 procent, kámen úrazu ale tkví v tom, že statistiky nezahrnují nelegální trh. Ten roste i kvůli pravidelnému zdražování lihovin v obchodech vlivem zvyšování daní.
Expert Vadim Drobiz, který trh s alkoholem sleduje dlouhodobě, odhaduje reálný pokles spotřeby alkoholu v Rusku na pět, nejvýše deset procent. "Hlavní příčina rozvoje nelegálního trhu tkví v tom, že alkohol v legálním prodeji je - s přihlédnutím k rozdílné úrovni příjmů - pětkrát dražší než na západě Evropy. Proto desítky milionů Rusů pijí vodku z nelegální výroby, podomácku vyráběnou samohonku či náhražky obsahující líh," upozornil Drobiz.
Slovenských 9,7 litru - shodných s Velkou Británií - stačilo na 15. příčku, čili o řadu pozic za sousedy. Na úplném konci žebříčku skončila převážně muslimská Indonésie (0,3 litru), za Tureckem (1,4 litru), Izraelem (2,6 litru), Indií (3,0 litru) a Kostarikou (3,8 litru).*
