Poslanci mají po několika letech opět na stolech návrh zahrádkářského zákona. Má za cíl upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Předchozí pokusy z let 2009 a 2016 schválit zahrádkářský zákon neuspěly. Poprvé zákon vetoval tehdejší prezident Václav Klaus a sněmovna už o jeho vetu nerozhodla. Podruhé ho v roce 2016 vrátila sněmovna autorům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.
Nynější návrh zákona podepsaly tři desítky poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN a KDU-ČSL. S návrhem nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti, naopak ministerstvo zemědělství ho podporuje. Návrh především upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, pokud ji vykonává spolek podle navrhovaného zákona prostřednictvím svých členů v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami. Návrh zákona zakotvuje možnost Státnímu pozemkovému úřadu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obcím přenechat zahrádkářským spolkům do užívání pozemky i jiné nemovitosti k užívání pro zahrádkářskou činnost. Spolky pak budou mít právo propachtovat tyto pozemky svým členům bez souhlasu vlastníků.
Poslanci uvádějí, že zahrádkařením se zabývají i jiné subjekty než jen Český zahrádkářský svaz. Jde o různé spolky i sdružení jednotlivců bez právní formy. Týká se to například městských komunitních zahrad, školských zahrad nebo dvorků ve vnitroblocích. Předkladatelé také uvádějí, že hlavním rysem zahrádkářské činnosti je její veřejná prospěšnost, která se projevuje například zvyšováním zájmu veřejnosti o otázky ekologie a spojení přírody se životem ve městě.*