Budoucí hospodářské lesy v Česku by měly být řidší, než jsou dnes. Les s většími rozestupy mezi stromy ekologicky stabilnější a zároveň ekonomicky výhodnější, řekl na konferenci o inovacích v lesnictví na Mendelově univerzitě v Brně ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Ve školním podniku, jenž Mendelově univerzitě patří, už takto funguje hospodaření na pětině rozlohy z 10 000 hektarů.
V Česku dnes dominují lesy vysázené a pěstované tak, že stromy jsou blízko sebe a mají takzvaný plný korunový zápoj, při pohledu shora jde v podstatě o jednolitou plochu. "Stromy jsou kvůli tomu vyšší, užší a mají úzkou korunu. Přitom u stromů přirozeně funguje vztah, že čím je větší listová plocha, tím lepší je fyziologická kondice stromu," řekl Vrška. Tedy když strom nemá v koruně konkurenci ostatních stromů, může růst rychleji do šířky jak koruna, tak kmen a nic nenutí strom růst intenzivně do výšky. S větší korunou analogicky souvisí větší kořenový systém. "Strom je mechanicky stabilnější a má více vody. Je rozdíl, když se srážky dělí mezi 100 nebo 200 stromů," řekl Vrška. A široký rovný kmen kvalitního hodnotného dříví se na trhu velmi cení. "Je tak lepší soustředit péči na hodnotné dřeviny a na konkrétní jedince," řekl Vrška.
Dnes většina lesníků používá negativní výchovný zásah. Když dělá probírku, označuje špatné stromy a ty odstraňuje. "Lepší je pozitivní zásah. Když mají stromy deset metrů, jde se do lesa a označí se nejperspektivnější, nejlepší stromy a pro ty vytváříme podmínky. Tedy odstraňujeme stromy, které brání růstu koruny cílového stromu. Někdy se ani nevyplatí jejich prodej, tak se nechají v lese ležet," řekl Vrška. A stromy, které jsou pod korunou cílového stromu, můžeme nechat bez problémů růst.*
