Kvalita půdy a zemědělské krajiny je dlouhodobou hodnotou, ne pouze pro zemědělce jako uživatele půdy ale i pro veřejnost. S celkovým stavem krajiny však souvisejí i pozemkové úpravy. V tuto chvíli jsou v ČR dokončeny na 35 procentech celkové výměry zemědělského půdního fondu, na dalších zhruba 13 procentech probíhají. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman na Manažerském fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského a Ústeckého kraje, které se uskutečnilo na České zemědělské univerzitě s tím, že letos se do pozemkových úprav investují asi dvě miliardy korun.
Ministr garantoval, že v příštím roce bude v rámci národních dotací směřovat do zemědělství minimálně stejná částka jako letos, to znamená 3,8 miliardy korun. Následně také poznamenal, že i v budoucnosti se resort chce věnovat pozemkovým úpravám. „Jsem si vědom toho, že jsme pod palbou kritiky kvůli tomu, že na ně máme dát více peněz,“ podotkl ministr a sdělil, že na pozemkové úpravy by podle některých zainteresovaných subjektů bylo potřeba 3,5 až čtyři miliardy korun. Na druhou stranu ale poukázal na to, kolik se utratilo za projekty, které se pak nerealizují, nebo za cesty, které nikam nevedou. Podle něj se Ministerstvo zemědělství dohodlo s Ministerstvem životního prostředí, že vzhledem k tomu, že pozemkové úpravy jsou i zájmem životního prostředí, tak na ně půjde jedna až 1,5 miliardy korun z jeho prostředků. Ministr opět zdůraznil, že s kvalitou půdy souvisí dostatek organické hmoty v půdě. „Právě proto budeme podporovat i nadále intenzivně živočišnou výrobu,“ prohlásil. Za důležitou změnu, která bude mít dopad na stav krajiny a kvality půdy považuje rovněž omezení velikostí plodin s jednou plodinou na 30 hektarů. „Myslím si, že je třeba přestat pěstovat monokultury na rozsáhlých ničím nepřerušovaných polích, čímž zlepšíme biodiverzitu,“ prohlásil s tím, že na erozně ohrožených půdách toto opatření začne platit již od příštího roku. To potvrdil i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. „Tam, kde jsou erozně ohrožené plochy, tak se k tomu hlásím,“ řekl s tím, že jsou však také oblasti, kde problémy s erozí nejsou. Tam by měla být hospodářská zvířata“ míní a poukázal na problematiku zadržování vody v půdě a zvyšování její úrodnosti. „Musíme hnojit organickými hnojivy, musíme vápnit,“ konstatoval. Pokud podle něj nebude vyvážená rostlinná a živočišná výroba, neposune se nic dopředu. „Všechna opatření jsou sice dobrá, ale musíme mít minimálně 0,6 až 0,7 velké dobytčí jednotky, v Rakousku mají 1,4 dobytčí jednotky a Německo na tom není o moc hůř,“ podotkl a zdůraznil, že pokud chceme úrodnou půdu, musíme ji intenzivně obdělávat.
