Sklizeň chmele se letos meziročně zvýšila o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. V tiskové zprávě to sdělil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Sklizeň tak byla nadprůměrná, zejména závěr vegetačního období byl pro vyzrávání chmelových rostlin optimální.
"Velmi pozitivně chmel reagoval v lokalitách, kde byl větší úhrn srážek, případně byla chybějící vláha doplněna závlahou. Nejvýrazněji se zvýšila produkce chmele v Úštecké oblasti," uvedla za ústav jeho mluvčí Ivana Kršková. Letošní ročník se tak přiblížil sklizni roku 2016, kdy byl průměrný výnos 1,61 tuny na hektar s celkovou sklizní 7711,6 tuny.
Nejvíce chmele (5276,5 tuny) se sklidilo v Žatecké oblasti, kde nárůst činil 32,26 procenta. U Žateckého poloraného červeňáku se zvýšila produkce o 889,6 runy, což činí nárůst o 27,23 procenta," dodala Kršková.
Ústav bere v potaz pěstování chmele ve třech oblastech, tedy Žatecké, Úštěcké a Tršické. Dominantní je Žatecká, kde se chmel pěstoval letos na 3900 hektarech. Další dvě oblasti dávají dohromady 1100 hektarů. Nejfrekventovanější odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který se pěstoval na více než čtyřech pětinách ploch.
Pěstitelé chmele se ještě v květnu o letošní úrodu kvůli možnému suchu obávali. V loňském roce pěstitelé sklidili 5126 tun chmele z výměry 5020 hektarů, což bylo o 75 hektarů více oproti roku 2017. Sklidilo se však meziročně o 25 procent méně chmele. Slabá sklizeň byla dána především suchým a horkým počasím v letních měsících loňského roku. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.*
