Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně odhalili předky a nejbližší příbuzné ekonomicky významné plodiny lničky seté. Znalost genomu pomůže šlechtitelům třeba při snaze zlepšit výnos semen, obsah oleje a další agronomické vlastnosti. Nové poznatky vědci získali díky metodě zvané srovnávací malování chromozomů. Studii Terezie Mandákové a jejích kolegů publikoval v listopadu odborný časopis Plant Cell, oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.
Předchozí studie založená na sekvenování genomu ukázala, že genom lničky seté se skládá ze tří subgenomů sloučených hybridizací mezi neznámými rodičovskými druhy. Mandáková a kolegové se zaměřili na identifikaci nejpravděpodobnějších rodičovských genomů a také na rekonstrukci genomové struktury a vývoje všech ostatních známých druhů lniček. Mandáková úspěšně vysledovala historii genomu lničky až miliony let do minulosti a odhalila mezidruhová křížení, která se v minulosti odehrála bez zásahu člověka. Žádný jiný vědec dosud nepopsal genom lničky seté tak detailně jako Mandáková a její kolegové. Vědci věří, že detailní znalost genomu se uplatní v praxi při křížení nových odrůd. Lnička setá je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala už před tisíciletími. Nedávno se díky jedinečným vlastnostem začala znovu využívat. Lničkový olej extrahovaný ze semen má velmi vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, přezdívaných "dobré tuky". Má pozitivní účinky na kůži a vlasy, lze jej použít i na vaření, stejně jako na biopalivo. Lnička je navíc odolná vůči suchu. V současnosti ji pěstují zejména ve Spojených státech, Kanadě, Číně, ale i v Evropě. Kanadští vědci za pomoci sekvenování genomu lničky seté v roce 2014 zjistili, že její genom se skládá se ze tří různých subgenomů. Mandáková a Lysák výrazně zlepšili současné poznatky pomocí speciálního srovnávacího malování chromozomů, což je metoda jinak používaná hlavně ve výzkumu zvířat a člověka.*
