Výdaje českých spotřebitelů v maloobchodě pokračují v růstu. Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen zaznamenaly tržby v letošním třetím čtvrtletí nárůst o čtyři procenta proti stejnému období předcházejícího roku. Tento růst ovlivnilo nejen zvýšení cenové hladiny rychloobrátkového zboží, ale i větší spotřeba. Informovaly o tom zástupkyně této společnosti na tiskové konferenci v Praze.
Cenová hladina sice roste o více než dvě procenta, ale je to méně než nárůst inflace. Dokonce v posledním kvartálu sledujeme zpomalení růstu cen. Ač se v průběhu roku 2018 a v první polovině 2019 cenová hladina zvyšovala průměrně mezi třemi až 3,5 procenta, v třetím čtvrtletí tohoto roku se poprvé od roku 2017 dostala pod úroveň tří procent na 2,2 procenta. To podpořilo české spotřebitele, aby nakupovali víc, což se projevilo v nárůstu spotřeby o 1,8 procenta. Podle client business partnera společnosti Nielsen Heleny Pěluchové ne všem prodejním maloobchodním formátům se však daří stejně. „Ve většině formátů tržby rostou, ale pokud jde o spotřebu, některé vykazují ztráty objemu. Největším hypermarketům se v meziročním porovnání sice nedaří růst v prodaném objemu, ale na druhé straně v průběhu tohoto roku je už znatelné zpomalení tempa poklesu. Stejně tak v prodejnách pod 400 metrů čtverečních nakupují čeští spotřebitelé méně zboží. Naopak, supermarkety jsou stále populárnějším místem nákupu i díky pohodlnějšímu a rychlejšímu nakupování,“ sdělila s tím, že největším „tahounem“ růstu spotřeby jsou z dlouhodobého hlediska diskontní prodejny. Těm se daří zvyšovat prodeje jak v objemu, tak i v obratu a celkový růst tržeb na tomto typu prodejního formátu je už dvouciferný - v tomto roce v porovnání s minulým se jim zatím podařilo zvýšit tržby o téměř 14 procent, což je nejrychlejší růst ze všech typů formátů. Podpořila to hlavně rostoucí velikost nákupních košíků, ale i zvýšený počet transakcí.“ V současnosti se diskontní prodejny podílejí na celkových tržbách maloobchodní sítě už téměř jednou čtvrtinou, před šesti lety to bylo jen 20 procent. Tento trend nárůstu důležitosti sledujeme v mnoha evropských zemích, výrazněji je to viditelné například v Polsku, kde si z původní čtvrtiny ukrajují diskonty už víc než třetinu z koláče celkových tržeb nebo i v Maďarsku, kde jejich podíl narostl za šest let z 19 procent na 26 procent.
