Malagusia, Xinomavro nebo Limnio: jak stoupají teploty, vracejí se vinaři na severu Řecka k tradičním odrůdám, které považují za nejlepší lék na oteplování klimatu, píše agentura AFP. Jižně od Soluně, na březích Egejského moře, vytvářejí parcely s vinnou révou jakýsi patchwork podzimních barev. Statek Vangelise Gerovasilia má více než sedm hektarů. Tento enolog a vinař pracuje s Malagusií, řeckou dávno zapomenutou odrůdou.
"Hrozny uzrávají o dva až tři týdny dříve. Obvykle se sklízelo počátkem září, dnes je sklizeň kolem 10. až 15. srpna," konstatuje vinař. Avšak řecké odrůdy, jako je Xinomavro nebo Limnio, které existují už 3000 let, dobře odolávají. "Oteplováním klimatu netrpí, přizpůsobují se," raduje se Gerovasiliu. Tyto hrozny zrají pomaleji, než je tomu u cizích odrůd, jako je Merlot, jehož předčasné zrání vyvolává zvýšení podílu alkoholu, které není žádoucí, dodává. Změny klimatu jsou podle něho příležitostí pro řecké vinaře, aby se vraceli k tradičním odrůdám a pečlivě pro ně vybírali vhodnou půdu.
Takovou cestou se ubírá Angelos Jatridis. Když se tento enolog rozhodl v polovině 90. let investovat do vinice, zvolil si pozemky několik kilometrů od hranic se Severní Makedonií, kde budou vinice chráněny před extrémními meteorologickými vlivy.
Ve výšce 620 až 710 metrů nad mořem jsou jeho vinice obklopeny horami a ohraničeny dvěma řekami. Je to uzavřený ekosystém o asi 20 hektarech, kde jsou čtyři meteorologické stanice umožňující sledovat počasí. Vinař konstatuje, že v posledních letech byly extrémní projevy počasí méně časté, ale o to intenzivnější. "Lehce se zvýšil podíl slunečního svitu, ale to je pro nás pozitivní," konstatuje Jatridis, který na svém statku pěstuje především Xinomavro.*
