Rok 2019 se v historickém srovnání zařadil hned za rok 2016 coby druhý nejteplejší v záznamech meteorologů. Oznámil to evropský program Copernicus, který monitoruje klimatické změny. Průměrná teplota vzduchu byla loni o 0,6 stupně Celsia vyšší, než je světový průměr z let 1981 až 2010, uvedla agentura AFP.
Za rekordní hodnotou navíc uplynulý rok zaostal pouze o čtyři setiny stupně. V roce 2016 při tom podle odborníků k mimořádně vysokým teplotám přispěl nebývale intenzivní klimatický jev El Niňo. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se domnívá, že zmíněný faktor před třemi lety pozvedl globální teplotu o 0,2 stupně Celsia.
V posledních 12 měsících zaznamenali meteorologové teplotní rekordy po celé Evropě nebo například v kanadském Alertu, což je nejseverněji ležící obydlené místo na Zemi. Extrémní vlny veder zasáhly Austrálii, Indii či Pákistán a přepisovaly absolutní maxima ve Francii, Německu, Belgii i Nizozemsku. Jižní Amerika zase podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) prožila nejteplejší červen v historii měření.
"2019 byl znovu mimořádně teplým rokem, konkrétně druhým nejteplejším na světě podle našich databází, přičemž vícero měsíců překonalo rekordy," citovala AFP představitele programu Copernicus Carla Buontempa. Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).
Buontempo a jeho kolegové zároveň potvrzují, že posledních pět let tvoří pětici nejteplejších roků v meteorologických záznamech. Rekordní je údajně také celá uplynulá dekáda. Průměrná teplota se v tomto období vyšplhala o 1,1 až 1,2 stupně nad hodnoty z předindustriálních časů. "Jsou to bezpochyby znepokojivé signály," komentoval vývoj ředitel Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF) Jean-Noël Thépaut.*
