Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude vypisovat opatření, kterými povolí aplikaci prostředků na hubení hlodavců přímo na povrch půdy. Tento postup bude možný, až se zveřejní podrobnosti povolení, mělo by to být nejpozději do konce února. Aplikace tzv. rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde jsou hraboši přemnoženi natolik, že jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti, sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Inspektoři ústavu budou posuzovat situaci na konkrétních pozemcích.
ÚKZÚZ loni v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky právě na povrch půdy. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nalezli se také uhynulí čápi. Podle ministerstva zemědělství je i v současnosti možná aplikace jedů dovnitř do nor, maximální dávka jsou dva kilogramy na hektar. Podle ministerstva zemědělství jde nyní o nezbytné opatření kvůli mírné zimě a narůstající četnosti populace hrabošů. Postup úřad konzultoval s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví.
Ministerstvo zemědělství upozornilo, že stále upřednostňuje agrotechnická opatření, která by mohla proti hrabošům pomoci, jako je například hluboká orba. Pokud inspektoři ÚKZÚZ povolí aplikaci prostředků do půdy, budou ji moci nařídit i na sousedních pozemcích. Také budou moci nařídit zaorání plodin na pozemku.
Podle odhadu Zemědělského svazu ČR letošní škody způsobené přemnoženými hraboši mohou dosáhnout až trojnásobku současných více než 1,6 miliardy korun. Svaz na dnešek svolal tiskovou konferenci, kde na to chce upozornit. Zemědělci budou mít podle ministerstva nárok na kompenzace škod, pokud nebudou moci aplikovat prostředky proti hrabošům kvůli tomu, že jsou v dané lokalitě zvláště chránění živočichové.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den.
Od roku 1974 jsem myslivec a v místním JZD byl mnohokrát aplikován STUTOX I ručně v okolí nor a několikrát plošně rozmetadlem na průmyslová hnojiva RCW 3 Piast , ale nikdy jsme po aplikaci nezjistili úhyn zajíců. Pokud jsme našly uhynulé zajíce a odeslali na vyšetření, tak byl většinou úhyn způsoben chorobami jako tularemie a pod., anebo dehydratací v suchém a teplém období. Pokud vezmeme v úvahu charakteristiku STUTOXU II tj. obsah účinné látky fosfidu zinku, jeho zbarvení, zápach, deaktivaci účinkem vzdušné vlhkosti a množství granulí na 1 m2, a na jaké ploše by musel zajíc odpudivé a suché granule vyhledat v suchém období, kdy je pro něj prioritní zajištění tekutin je udivující! Spíše spatřuji problém ve změně klimatu t.j. suchu, tropických teplotách a absenci napáječek pro zvěř, než v otravě STUTOXEM.
Už dříve ve Zprávách ÚKZÚZ věnovaných hubení hraboše polního bylo publikováno, že aplikace do nor je neúčinná, z důvodu, že hraboš polní při vylézání a zalézání do nor granule zahrne zeminou a kdo neustále doporučuje likvidaci přemnoženého hraboše polního agrotechnickými opatřeními, jako je například hluboká orba, tak určitě nikdy neseděl v traktoru a nikdy neoral.
Závěrem musím říci, že většina tzv. odborníku, co se prezentovala v médiích postrádá základní znalosti o přírodě a zemědělství atd.