Čeští potravináři se mohou technologicky vyrovnat evropským, ale v Česku schází větší podpora domácí produkce. Uvedla nová prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, která se funkce ujala 1. února. Komora bude podle ní kvůli podpoře tuzemských výrobců potravin například pokračovat v projektu propagace kvalitních produktů pomocí značky cechovních norem.
Normy by se podle Večeřové měly rozšířit i na krmiva, pro chovatele a prvovýrobce. Na trend raw food, tedy syrové stravy, nebo veganské potravy by se podle ní zaměřovat neměly, ale mohly by podpořit třeba produkci českých biopotravin. Podpora by mohla mířit i na potraviny nahrazující jídlo, které může některým lidem způsobovat zdravotní problémy, tedy potraviny bezlepkové a bezlaktózové.
Cechovní normy podle komory zajišťují vyšší kvalitu potravin. Výrobci se k normám mohou přihlásit dobrovolně a za využití značky, kterou je kruh s českou vlajkou a nápisem "Vyrobeno podle české cechovní normy", pak hradí poplatky.
Právě větší podpora domácí produkce potravin podle Večeřové v Česku chybí na rozdíl například od Rakouska, Nizozemska, ale i Polska nebo Maďarska. Technologické možnosti v Evropě a Česku jsou přitom podle šéfky komory v podstatě shodné. Důležité je podle ní i informování zákazníků. "Bez úzkého kontaktu se spotřebitelem a vysvětlování souvislostí i samotného procesu výroby se dnes daleko nedostaneme," řekla.
Jedním z problémů trápících české potravinářství je podle nové prezidentky komory nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro střední řídicí pozice i vyučených kvalifikovaných dělníků. Pracovníci navíc stárnou. "I když se odměňování v potravinářském sektoru zlepšilo, automobilovému průmyslu nebo IT nemůže konkurovat. A mnoho benefitů nevymyslíte. Mnoho oborů pracuje od brzkého rána, nebo dokonce v noci, a na to dnes lidé moc neslyší. To je velmi shodná situace jako v zemědělství, které trpí úplně stejným problémem," dodala. Bez agenturních zahraničních pracovníků by tak podle ní byly s výrobou potravin potíže.*
