Za problémy českého zemědělství související se suchem může ze 70 procent změna klimatu a z 30 procent stav krajiny. Řekl to bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Mendelova univerzita v Brně. Dosavadní měření i modely podle něj nenaznačují, že by se změnil trend globálního oteplování a je podle něj na místě přemýšlet o tom, v jakých regionech má zemědělství budoucnost a kde podmínky nebudou tak vhodné jako v minulosti, řekl dnes na výročním setkání tvůrců a přispěvatelů projektu.
Podle Žaluda je změna klimatu pro některé zemědělce problémem, pro jiné příležitostí. Jako příklady uvádí Vysočinu a jižní Moravu. "Podle modelů na Vysočině bude tepleji, zůstane celkový úhrn srážek a zůstane i sníh. Proto možná na Vysočině bude vhodné investovat do rozvoje zemědělství takové peníze, kterými se budou řešit problémy na jižní Moravě," řekl Žalud. Na otázku, kde pak budou lesy, odpověděl, že třeba právě na jižní Moravě tam, kde je dnes zemědělská půda, ale pěstování na ní je čím dál problematičtější.
Na jižní Moravě, především v jižních okresech, v posledních letech klesly výnosy, často byly nižší než na Vysočině. Že lesy na jižní Moravě suchem nemusí tolik trpět, ukazuje Žalud na Chřibech, které jsou rozsáhlou zalesněnou oblastí se smíšenými porosty.
Podle něj je potřeba, aby se zemědělci i lesníci těmto podmínkám a předpokladům přizpůsobili. "Poslední dva roky byly velmi teplé a oteplování nabírá obrátky. Vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo ochlazovat," řekl Žalud.
S oteplováním souvisí podle něj řada rizik, kterým je třeba přizpůsobit pěstování. Prodlužuje se vegetační sezona a jaro nastupuje dříve, čímž se dříve vyčerpá zásoba vody v půdě. Sucho tak může přijít dříve. Dřívější nástup jara zvyšuje riziko jarních mrazů, také se přibližuje doba květu u různých rostlin, což je problém pro včely. Přicházejí také noví škůdci a mají více prostoru na množení a četnost generací.*
