Tuzemskou úrodu zemědělských plodin budou v příštích letech kvůli dřívějším příchodům jara stále častěji poškozovat jarní mrazíky. Už nyní způsobují značné ztráty zejména pěstitelům ovoce a zeleniny. Na semináři Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky to dnes v Olomouci řekl bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Mendelova univerzita v Brně.
Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle Žaluda prodlouží až o měsíc. Dřívější začátek jara je ale podle Žaluda pro pěstitele velmi nevýhodný. "Čím dříve jaro začne, tím dříve plodina ztratí mrazuvzdornost. Okno na jarní mrazíky je přitom třeba o pět týdnů delší, než bylo dříve. Takže to pak prostě zmrzne," uvedl Žalud.
Jarní mrazíky na přelomu zimy a jara přicházejí po předchozím výrazném oteplení, přičemž jich podle Žaluda v posledních letech přibývá. Teploty totiž už v únoru často krátkodobě překračují hranici deseti stupňů a poté se začíná probouzet vegetace. Je to případ i letošního února. "Kolem roku 2050 očekáváme, že každý druhý rok bude naše jarní vegetace poškozena silnými jarními mrazíky," upozornil.
Brzký příchod jarního počasí má podle Žaluda negativní dopad také na množství vody v půdě, kterou v prvních měsících roku spotřebuje předčasně probuzená vegetace. "Potom tady máme v létě, i když prší naprosto normálně, letní sucho a nikdo neví proč," řekl Žalud. Rychlý nástup jara škodí i včelám, jelikož se zkracuje období, kdy kvetou stromy.*
