Populace hrabošů se v únoru v ČR zmenšila. V lednu bylo v průměru 1133 aktivních nor na hektar, v únoru se jejich počet snížil o 56 procent na 655. Situace je tak nyní podobná jako loni na jaře, kdy byl průměr 625 aktivních východů z nor na hektar, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. I tak ale počty hrabošů v průměru dosahují 13násobku tzv. prahu škodlivosti. Populace se nejvíce zvětšuje na Vysočině.
Hodnocení prahu škodlivosti se mění, na podzim jde o 200 nor v ozimech, případně o 400 nor ve dvouletých a starších porostech, stojí na Rostlinolékařském portálu. Na jaře jde o 50 užívaných nor na hektar. Zemědělské porosty jsou tak podle Krškové stále velmi ohrožené. Riziko je dáno především tím, že přichází jaro a aktivita hrabošů - zejména shánění potravy a reprodukce - se začíná zvyšovat, dodala. Počty hrabošů klesají na plochách, kde roste tráva nebo víceleté pícniny. U ozimů se stav lokálně liší pole od pole - někde klesají, jinde zakládají nové kolonie. Razantní nárůst je na Vysočině. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se republikový pokles populací po zimě dal očekávat. "Ale v Čechách nám přibývají," dodal. Podle něj škody u jednotlivých poškozených zemědělců dosahují v průměru osmi milionů korun, což je razantní zásah do jejich hospodaření. Je podle něj možné, že se více zemědělců k aplikaci rodenticidu nepřihlásí, protože se obávají dehonestace ze strany ekologických organizací. *
