Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí zavlečený plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.
Podle Evy Hrudové z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity jsou vhodnou obranou například hlístice, které dokážou parazitovat v tělech slimáků. "Slimáky aktivně vyhledají, namnoží se v nich a postupně je usmrtí," uvedla Hrudová. Hlístice, které se prodávají ve formě biologického přípravku, fungují zejména proti nejmladším vývojovým stadiím plzáků a slimáků. "V případě hlístic je ale třeba mít na paměti, že jde o živý organismus, který má určité nároky na prostředí, a řídit se tak doporučením prodejce," uvedla Hrudová. Další variantou jsou podle Hrudové přípravky na bázi fosforečnanu železitého nebo metaldehydu. "Ke zjišťování výskytu lze použít i pasti, do nichž se jako návnada dává pivo. Jako mechanická zábrana je registrován gel na bázi chloridu sodného, který se aplikuje kolem rostlin," popsala Hrudová. Objevují se i laické metody hubení plzáků a slimáků, například vysypávání cestiček kuchyňskou solí. To ale podle rostlinolékařky spíš poškodí půdu. "Zahrádkáři na malých plochách plzáky sbírají a hubí různými metodami - často říkají, že je to boj s větrnými mlýny a bohužel s tím nelze nesouhlasit. Pokud jde o ochranu, myslím, že bez registrovaných přípravků se jen těžko obejdeme," řekla odbornice, podle které slimáků přibývá ve vlhkých letech a po teplých zimách. V ČR je několik původních druhů slimáků, škůdců je z nich ale jen několik, konkrétně slimáček hladký, slimáček polní a slimáček síťkovaný. Slimáci na polích vyhledávají třeba řepku a řepu, na zahrádkách žerou salát, plody zeleniny, nevynechají ani některé okrasné rostliny.*
