Meziroční míra inflace v Evropské unii v prosinci vzrostla proti listopadu o desetinu procentního bodu a činila 0,3 procenta. V zemích eurozóny pak ceny pokračovaly v meziročním poklesu, který v prosinci stejně jako v předchozích třech měsících činil 0,3 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat, který v případě eurozóny potvrdil údaje ze svého rychlého odhadu.
O rok dříve v prosinci se spotřebitelské ceny zvyšovaly výrazněji. V celé EU byla roční inflace na 1,6 procenta, zatímco v 19 státech platících eurem činila 1,3 procenta. Mezi členskými zeměmi mělo v posledním měsíci loňského roku nejnižší inflaci Řecko (–2,4 procenta) následované Slovinskem (–1,2 procenta) a Irskem (–1 procento). Naopak nejvíce rostly ceny v Polsku (3,4 procenta), Maďarsku (2,8 procenta) a v České republice (2,4 procenta). V porovnání s listopadem se meziroční inflace v prosinci snížila v devíti státech, vzrostla v deseti a v osmi zůstala beze změny. V eurozóně k růstu meziroční inflace v prosinci nejvíce přispěly ceny služeb (0,3 procentního bodu). V případě cen potravin, alkoholu a tabáku příspěvek k růstu inflace činil 0,25 bodu. Naopak ceny neenergetického průmyslového zboží z růstu odebraly 0,14 procentního bodu a ceny energií 0,68 procentního bodu.
Inflace v unii tak stále zůstává velmi vzdálena cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se růst cen ve střednědobém výhledu držel těsně pod dvěma procenty.
ECB loni podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru. V prosinci centrální banka na svém zasedání rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč) a prodloužila i jeho platnost. Nulovou výši základní úrokové sazby ponechala opět beze změny.*