Zákon, který schválila Sněmovna a podle kterého by od roku 2022 mělo být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl, vyvolal již loni kritiku nadnárodních potravinářských firem, podle kterých jsou v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu EU. Podle sdružení schválení zákona může vést k žalobám u Evropského soudu. Výhrady rovněž vyjádřilo podle Hospodářských novin osm zemí EU prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi.
Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU svou 51procentní kvótu na domácí potraviny v obchodech Rumunsko nakonec zrušilo.
U Soudního dvora EU se v roce 2019 kvůli opatřením, které znevýhodňují potraviny z dovozu, ocitlo Maďarsko. Evropská komise napadla zákon, podle kterého musí maloobchodníci uplatňovat stejné ziskové rozpětí u zemědělských a potravinářských produktů bez ohledu na zemi jejich původu. Tím je podle EK porušeno právo EU o volném pohybu zboží, neboť to odrazuje od prodeje dovážených produktů ve prospěch domácích produktů. Maďarsko zákonem také podle EK narušuje volnou tvorbu prodejních cen zemědělských produktů a nezajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž. Zákon podle EK brání tomu, aby někteří dovozci a maloobchodní prodejci dováženého zboží nabízeli pro spotřebitele atraktivnější maloobchodní ceny.*
