
Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady, ročně stojí přes půl miliardy korun. Částka násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované Ministerstvem zemědělství. Fond je navíc na hlavním dodavateli svého IT systému závislý. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje informace kontrolorů za zavádějící a neobjektivní.
Zemědělský fond zaplatil hlavnímu dodavateli za aplikační podporu provozu a rozvoj IS SZIF v letech 2016 až 2019 celkově téměř 2,1 miliardy korun. V případě IS SZIF byly tyto výdaje podle NKÚ zhruba desetkrát vyšší, než jaké byly u registru zemědělské půdy LPIS, kde se roční náklady pohybovaly kolem 50 milionů korun, a pětkrát vyšší než v případě registru zvířat IZR. Podle ministerstva ale nelze porovnávat informační systém MZe a SZIF.
Podle zprávy NKÚ spravuje MZe 16 informačních systémů veřejné správy a v letech 2016 až 2019 vynaložilo v průměru celkově za ICT ročně 453 milionů korun. SZIF spravuje jeden informační systém, roční průměrné celkové výdaje SZIF na ICT za stejné roky byly v průměru 750 milionů korun.
Kontroloři také prověřili vzorek veřejných zakázek u MZe v hodnotě 1,3 miliardy korun. U dvou zakázek Ministerstvo zemědělství podle NKÚ porušilo zákaz diskriminace ostatních dodavatelů, když preferovalo dosavadního dodavatele a v dalším případě neoprávněně rozdělilo předmět zakázky pod finanční limity stanovené zákonem a bez zadávacího řízení uzavřelo tři smlouvy s dodavatelem za více než 6,5 milionu korun. Tím podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň. Podle mluvčího resortu se ale ministerstvo diskriminace potenciálních dodavatelů nedopustilo.*