
Zákazu klecového chovu slepic od roku 2027 se řada velkých i malých chovatelů přizpůsobuje už nyní. Vliv na to má i rozhodnutí obchodních řetězců omezit prodej vajec z těchto chovů. Drůbežáři tak přechází k alternativním systémům, především k volnému ustájení ve voliérách, a podíl slepic chovaných v klecích klesá. V současnosti jde přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů, uvedla Martina Lichovníková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Drůbežáři podle ní nemají moc na výběr. Pokud budou chtít na trh uvádět vejce přes obchodní řetězce, musí technologie vyměnit. Někteří svou činnost ukončují úplně. Tato změna už teď vede ke zdražení vajec. V některých obchodních řetězcích levná vejce z klecí nejsou k dostání. "Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože je to porušení pravidel jednotného trhu EU," sdělila Lichovníková. Dodala, že do budoucna lze spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích. Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. Zatímco v roce 2006 skončila Česká republika v rámci Evropské unie mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o podmínkách chovu a ani je to nezajímalo, o devět let později se umístila mezi třemi zeměmi, ve kterých se zájem konzumentů zvýšil nejvíce. Přesto téměř polovina respondentů odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z welfare chovů. "V roce 2019 jsme provedli na univerzitě dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 procent respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 procent způsob chovu," doplnila Lichovníková.*