Státní pozemkový úřad (SPÚ) eviduje 314 položek, které mají charakter vodní nádrže. Jedná se v naprosté většině o rybníky v různém stavebnětechnickém stavu, od vypuštěných či vyschlých nádrží až po plně funkční rybníky. Z tohoto počtu je celkem 21 nádrží v gesci Odboru vodohospodářských staveb, které nemají charakter klasických rybníků, ale slouží převážně jako součást odvodňovacích nebo zavlažovacích soustav. Zbylé nádrže jsou spravovány jednotlivými krajskými pozemkovými úřady. Uvedla to tisková mluvčí SPÚ Petra Kazdová s tím, že SPÚ při příležitosti Světového dne rybářství, který připadá na 27. června, zrevidoval data týkající se počtu rybníků v příslušnosti hospodařit SPÚ.
„Za období 2013 až 2020 bylo pozemkovými úřady zrealizováno 292 prvků vodohospodářských opatření, z toho bylo zrealizováno 169 nádrží a poldrů v celkové finanční výši 1,212 miliardy korun,“ uvedl ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba. V rámci plánů společných zařízení schválených v pozemkových úpravách se jedná zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, orientaci na dlouhodobější akumulaci vody v krajině, řešení pozemkových úprav ve více na sebe navazujících katastrálních územích najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení pozemkových úprav v oblastech postižených suchem. Na základě plánů společných zařízení jsou realizovány soustavy mokřadů, vodních nádrží a tůní, včetně výsadby biokoridorů, biocenter a stavby polních cest s doprovodnými alejemi mezi intenzivně obdělávanými půdními celky. Tyto komplexy opatření plní především funkci zadržení vody v krajině, podporují biodiverzitu a mají i významnou estetickou a krajinotvornou funkci.*
