Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor. Za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) o tom informovala Petra Hrabčáková.
Podle ústavu nebyly hlášené žádné úhyny jiných zvířat na jed než právě hrabošů. Aktivní východ z nory (AVN) je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. "V ozimých plodinách se průměrné hodnoty pohybovaly na úrovni 15 AVN/ha, tedy 0,07násobku prahu škodlivosti. Hodnoty populací v trvalých kulturách se v průměru pohybovaly na úrovni 119 AVN/ha, tedy 0,6 násobku prahu škodlivosti," uvedl ústav. Počty hrabošů jsou nižší než loni i předloni, ústav proto předpokládá, že se populace hlodavců dostaly po dvou letech do útlumu. Kalamitu nezjistili pracovníci v žádném ze sledovaných okresů. Podle ústavu je však možné, že v srpnu se počty hrabošů zvýší, neměli by ale významněji poškodit zemědělské plodiny. Ústav v dubnu znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci přípravku na povrch půdy. Schválení těchto postupů jsou stejně jako loni znovu individuální. "Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněná individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně," uvedl již dříve ústav. Rozhoz na povrch půdy byl nahlášený v 18 případech, zemědělci více hlásili dávání přípravku do nor.*
