Ministr zemědělství Miroslav Toman by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nemohly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce, ale vnést do nich určitý řád. Řekl to minulý týden na Žofínském fóru, jehož tématem bylo Potravinářský průmysl z pohledu zákazníka. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci. Ke konkrétním výsledkům by se mohlo dojít počátkem příštího roku. Ministerstva financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.
Podle názoru ministra by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce. „Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy,“ dodal ministr. Například máslo z dovozu se letos podle ministra do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram. Také podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR je nutné situaci řešit. „Slevy vždy zůstanou součástí obchodních praktik, ale je nutné se bavit o jejich rozumné míře. Některé výrobky jsou de facto 12 měsíců v roce ve slevě a tím snižují pohled lidí na to, jakou hodnotu zboží přiřazují. Snižováním referenční ceny jsou ostatní nuceni reagovat a už to přitom není označované jako akce,“ prohlásil prezident svazu Tomáš Prouza. Toman také podpořil prodeje českého zboží, které je podle něj lépe kontrolované v ČR než v zahraničí. Připomněl kauzu polských jablek, kde se letos sedmkrát v ČR objevil nepovolený pesticid. Patnáct procent kontrolovaných šarží loni nevyhovělo kontrolám Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Česká republika na tom byla přitom lépe než zbytek trhu, šlo u ní o necelých deset procent nevyhovujícího zboží, průměr Evropské unie byl 17 procent, u třetích zemí to bylo 27,6 procenta zboží. U potravin označených značkou kvality Klasa nebo Regionální potravina bylo zjištěno procento až dvě nevyhovujících vzorků.
