Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.
Kontroly evropských dotací se od loňského 1. dubna do letošního 31. března týkalo deset kontrolních závěrů NKÚ, což byla asi třetina naplánovaných kontrol. Úřad popsal 354 kontrolních zjištění s celkovými nedostatky v objemu 15,5 miliardy korun.
Prezident úřadu Miloslav Kala ve zprávě uvedl, že poznatky z loni ukončených kontrol signalizují proti předchozím letům některá zlepšení. Méně se podle něj vyskytují například podezření na podvodná jednání, méně nálezů je u zadávání veřejných zakázek a také v proplácení nezpůsobilých výdajů. Úřad naopak stále častěji kritizuje nedostatky v nastavení a fungování řídicích a kontrolních systémů, stanovování nekonkrétních a neměřitelných cílů dotačních programů i to, že úřady nehodnotí výkonnost programů. Stát často nemá přehled o tom, jaké jsou skutečné potřeby v oblastech, do kterých směruje dotace, a v řadě případů nemá podle čeho hodnotit, co podpořené projekty přinesly, uvádí NKÚ.
Takzvaná čistá pozice Česka, tedy příliv peněz z EU očištěný o odvody české strany, činila loni 3,24 miliardy eur, tedy víc než 85 miliard korun. NKÚ poukazuje na to, že do konce roku 2026 bude mít Česko navíc možnost čerpat 179 miliard korun z Národního plánu obnovy. Peníze mají pomoci české ekonomice k zotavení po pandemii.
NKÚ ale v této souvislosti hodnotí jako vysoce rizikové, že do konce příštího roku musí být smluvně zavázáno 70 procent objemu peněz.*
