S ročním zpožděním začala v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé. Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nebyly a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.
Klimatický summit (COP26) letos bude mít velice dramatickou atmosféru, protože vědci, ekologičtí aktivisté i přední instituce jednohlasně bijí na poplach a hovoří o schůzce jako o jedné z posledních příležitostí, jak zvrátit budoucí zkázu.
"Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě," varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož už není čas na "diplomatické finesy" a je třeba jednat, aby se zabránilo "obrovskému lidskému utrpení". Také papež František politiky vyzval, aby našli odvahu k radikálním krokům, a zachovali tak příštím generacím naději na to, že planeta bude dál obyvatelným domovem.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z minulého týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Tento limit je ale možné dodržet jen tehdy, pokud se emise skleníkových plynů budou snižovat rychleji, než státy světa dosud zamýšlely. UNEP vypočítal, že k omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit do roku 2030 stávající emise o 55 procent.*