V roce 1947 byla založena Šlechtitelská stanice Hladké Životice, příští rok tedy oslaví 75 let. Jejím hlavním úkolem od roku 1956 bylo udržování a množení rožnovských odrůd trav. Postupem času na stanici začalo vlastní šlechtění trav a jetelů. Zpočátku bylo zaměřeno na tvorbu nových tetraploidních odrůd krátkodobých jílků a jetele lučního, později se šlechtění rozšířilo na většinu hospodářsky významných travních druhů. Od roku 1960 bylo na stanici registrováno více než 120 odrůd. Velmi významnou roli hraje zejména šlechtění festulolií, více než 80 % jejich světové produkce totiž pochází z Hladkých Životic.
Kvůli množství šlechtění a odbytu osiva vyšlechtěných odrůd se Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s. r. o., spojila s dánskou šlechtitelskou a semenářskou firmou DLF. Později vznikl současný název DLF Seeds, s. r. o. Hlavními druhy, za které jsou v Hladkých Životicích odpovědni pro celou Evropu a částečně i pro svět jsou jílek jednoletý a jílek mnohokvětý a všechny typy festulolií, kostřava luční a jetel luční. Z minoritních druhů jsou to sveřepy, ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, bojínek a psárka. Z jetelovin ještě šlechtí inkarnát.
„Šlechtitelská stanice Hladké Životice byla založena na podnět Jaroslava Šimona, který byl profesorem na tehdejší VŠZ v Brně. Od svého založení do konce roku 1947 převládaly na stanici výzkumné úkoly agrotechnického a pícninářského charakteru s odrůdovým zkoušením obilovin, luštěnin, okopanin a některých pícnin,“ začal vyprávět o historii šlechtitelské stanice Ing. Ivan Houdek, který se zabývá poradenstvím v rámci DLF Seeds, s. r. o. Šlechtění vytrvalých pícnin bylo zahájeno v roce 1956 příchodem Ing. Vladimíra Světlíka, CSc. Byl autorem a spoluautorem odrůd jetelů: jetel zvrhlý (JZ): Oderský, jetel luční (JL): Kvarta, Radegast, Vesna a spoluautorem odrůd trav: jílku jednoletého (JJ): Jitral, Jivet, jílku mnohokvětého (JM): Lolita, Jiskara, jílku vytrvalého (JV): Tarpan, Mustang, Kertak, jílku hybridního (JH): Odra, kostřavy červené: Ferota, srhy říznačky: Niva, kostřavy rákosovité: Kora, lipnice luční: Slezanka, Krasa, Moravanka, Bohemia, festulolií: Felina, Bečva a Perun.
„Od roku 1960 začalo významné období šlechtění trav a v následujících deseti letech bylo polyploidní a mutační šlechtění lipnice luční a kostřavy červené hlavními šlechtitelskými metodami, o jejichž rozvoj se zasloužil především Ing. Antonín Fojtík, CSc., který byl hlavním autorem nebo spoluautorem většiny odrůd, registrovaných do roku 2005,“ zdůraznil Ivan Houdek. Vybudovala se i cytologická laboratoř a v rámci metod šlechtění byla například také ozářena semena lipnice luční a bahenní, kostřavy luční a červené, ovsíku vyvýšeného a trojštětu žlutavého. Započalo se s tvorbou tetraploidních jílků (JJ, JM, JV, JH) a jetelů (JL a JZ).
V 70. letech se začala rychle rozvíjet rodová hybridizace jílků s kostřavami (Festulolium), která přinesla další rozvoj technologického zázemí stanice. V roce 1970 na stanici nastoupil jako šlechtitel Ing. Jan Orálek, který byl spoluautorem odrůd JL: Vesna, Beskyd, Hammon, rodového hybridu: Felina, Bečva, Perun a LL: Moravanka. Prvními výsledky bylo povolení odrůd JJ: Jitral, JM: Lolita, JH: Odra a jetele lučního Kvarta. Později byl povolen jílek vytrvalý Tarpan, jetel luční Radegast a první odrůdy z mutačního šlechtění – lipnice luční Slezanka a Krasa, kostřava červená Ferota. Následující období znamenalo změnu organizační struktury, v r. 1977 vznikl Výzkumný a šlechtitelský ústav pícninářský (VŠÚP), což umožnilo zvýšení počtu pracovníků.
První hybrid festulolium – Felina – byl povolen v roce 1988.
„Po revoluci došlo v roce 1995 k privatizaci a vzniku samostatné menší firmy. Ale vzhledem k tomu, že trh s osivem jetelů a trav je v České a Slovenské republice poměrně malý, bylo nutné spojit se s velkou zahraniční semenářskou firmou. Tou se stala dánská společnost DLF – Trifolium, která působí v dalších dvanácti zemích světa. Na základě dohody jsme přes DLF začali přihlašovat naše odrůdy v řadě evropských a amerických zemí, a naopak dánské odrůdy jsme přihlašovali v České republice,“ vysvětlil Ing. Houdek.
Ing. Vladimír Černoch, Šárka Reková a Ing. Ivan Houdek z DLF Seeds, s. r.o., Hladké Životice (zleva)
Následoval rozvoj poradenské činnosti v oblasti pícninářství i semenářství trav a jetelů. Úsek semenářství řídil nejprve bývalý semenářský inspektor ÚKZÚZ František Šejstal, po několika letech přišel z praxe Ing. Jaroslav Bartoň. V roce 2003 nastoupil jako šlechtitel Ing. Libor Jalůvka, Ph.D., který se zaměřil na šlechtění diploidních odrůd jetele lučního. Věnuje se také šlechtění sveřepů a zkoušení trávníkových druhů trav v rámci evropské sítě pokusů DLF. V současné době je hlavním šlechtitelem.
Od roku 2010 začaly přibývat vyšlechtěné odrůdy jetele lučního, pícních i trávníkových trav. Sortiment šlechtěných druhů se postupně snížil a šlechtění trávníkových druhů se převedlo do Nizozemí. Ke šlechtění jetele lučního, festulolií a krátkodobých jílků přibylo šlechtění kostřavy luční.
„Ve šlechtění festulolií již třicet let úzce spolupracujeme s Ústavem experimentální botaniky – pracovištěm Akademie věd v Olomouci, zejména s prof. Jaroslavem Doleželem a RNDr. Davidem Kopeckým, Ph.D.,“ nastínil Ing. Vladimír Černoch, šlechtitel z DLF Seeds, s. r. o., Hladké Životice. Loni uplynulo sto let od prvních křížení festulolií v USA a Anglií. „Festulolia, tedy mezirodoví kříženci mezi rodem kostřava a jílek, jsou naše dominanta. V 70. letech s nimi začínal v ČR Ing. Antonín Fojtík, CSc. Tehdy byl problém v tom, že jsme neviděli do hybridů, protože molekulární vědy nebyly na takové úrovni, aby bylo možné nějakým způsobem zjistit, zda se jedná o hybrid. V 80. letech jsme zakoupili flowcitometr, který zjišťuje obsah DNA v jádře, na základě toho jsme byli schopni určit, že při křížení hexaploidní kostřavy s diploidním jílkem vznikli tetraploidy, tedy pravděpodobně hybridy,“ řekl dále. První povolené odrůdy vznikly koncem 80. a začátkem 90. let. Od 90. let se molekulární biologie vyvinula ve vědu, která je u hlavních druhů, jako jsou například banány, rýže a obiloviny, schopna identifikovat jednotlivé geny. Trávy, nejsou hlavní zemědělskou plodinou, ale ve světě pokrývají větší plochu než orná půda.
„Pokud se podaří křížení mezi dvěma rody nebo dvěma druhy dvou různých rodů tak už v první generaci po křížení používáme flowcitometrii. Víme, že obsah DNA u hybridu je mírně rozdílný od obou rodičů, jsme proto schopni na mladých rostlinkách s velkou mírou pravděpodobnosti určit, zda se jedná o hybrid. „Pro stanovení obsahu DNA obou rodičů, které se dostaly do hybridního genotypu se používá analýza na základě hybridizace DNA na mikročipu metodou DArT array, která byla vyvinutá v Austrálii. Aplikovali jsme ji na festulolia a vyvinuli jsme takzvaný čip, kdy jsou osekvenované jednotlivé části DNA v chromozomu. Identifikovali jsme sekvence DNA, které jsou specifické pro jednotlivé druhy a rody. Jsme schopni odhadnout, jak velké množství DNA přibližně pochází z rodu kostřava a z rodu jílek. To je velký úspěch, protože na základě tohoto zjištění lze očekávat fenotypové znaky,“ konstatoval Ing. Černoch.
Po vysušení je osivo hermeticky uzavřeno a uskladněno v genobance s řízenou teplotou 2 až 3 °C
V rámci hodnocení druhů a hybridů na sucho pomocí DArT a PCR sekvenování a dalších molekulárních metod se šlechtitelé snaží najít geny, které by byly odpovědné za odolnost k suchu. „Snažíme se najít markery, které by jednoznačně určovaly odolnost k suchu, pak bychom na základě pouhého testování jednotlivých genotypů nebo rostlin byli schopni vyhledat rostliny odolné k suchu,“ zdůraznil Ing. Černoch. Genetické markery jsou velmi důležité a pomáhají šlechtitelům k rychlejšímu šlechtění odrůd, zejména v počátcích, kdy se tvoří výchozí genotyp.
DLF Seeds, s. r. o. spolupracuje také s Ústavem výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU, v rámci výzkumu se zkoušejí festulolia a jetelotravní směsi v suchých podmínkách.
Jedním z možných řešení v boji proti suchu je vysít travní směsi se zvýšenou tolerancí vůči suchu. Tolerance sucha u trav má dvě základní podmínky. První z nich je schopnost vytvářet hluboké kořeny, které dokážou přijímat vodu z hlubších vrstev půdy. Druhou podmínkou je schopnost využívat vodu nejúčinnějším způsobem. Zařízení RadiMax vybudované v Dánsku slouží k výzkumu kořenů, jde o systém čtyř jam o délce 40 m a šířce 10 m, dno je hluboké 3 m a má tvar písmeně V. Zavlažuje se zespodu. Všechny plodiny jsou vysety v řadách a pod každou z nich je umístěna trubka z plexiskla, která vede až do spodní části jámy. V trubce jsou umístěny kamery, které natáčejí vývoj kořenů v každé řadě. RadiMax prověřuje odrůdy, které obstojí v období sucha na jaře i v létě.
„Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že se kořenový systém chová velmi obdobně jako nadzemní hmota. Po zahájení jarní vegetace roste i kořenová hmota. Po sklizni nadzemní hmoty, odumře část kořenů, před druhou sečí se vyvíjí nadzemní biomasa i kořenový systém.
To je velmi důležitý poznatek a v rámci výzkumu se sleduje, jak velký rozdíl je mezi jednotlivými druhy, odrůdami a tak dále. Je však nutný další výzkum,“ dodal Ing. Černoch.
„Výzkum pomoci zařízení pro screening kořenů RadiMax ukázal, že kostřavovitá a jílkovitá Festulolia jsou jedním z účinných řešení problémů sucha budoucnosti. Křížením kostřav a jílků docílíme schopnosti růstu hlubších kořenů. Festulolia ve směsi se zvyšují výnosy píce i energie. Směsi s Festulolii velmi dobře rostou ve vyšších polohách, a kostřavovité i v suchých podmínkách. Rostou velmi brzy zjara a do pozdního podzimu. Navíc umožňují v podmínkách s nízkou sněhovou pokrývkou i zimní pastvu,“ zdůraznil Ing. Houdek.
Aby bylo možné uvést nově povolené odrůdy rychle do praxe, věnuje se stanice DLF Seeds také výrobě a prodeji osiv. V roce 2000 byla v Hladkých Životicích uvedena do provozu čistící stanice osiv s odpovídající skladovou kapacitou. Aktuálně vyrábí osivo ve spolupráci s množiteli a dalšími semenářským firmami na ploše 4–5 tisíc hektarů v jednotlivých zemích Střední Evropy. Z důvodu navýšení výroby osiv už současná skladovací kapacita nestačí, a proto firma aktuálně rozšiřuje sklady. Vyrobená osiva se využívají k míchání a prodeji směsí pro pícní a trávníkové účely a část se exportuje do dalších Evropských zemí i mimo Evropu.
Kontakt na firmu:
DLF Seeds, s. r. o.
Tel.: +420 556 768 911
E-mail: office@dlf.cz
www.dlf.cz
Autor
Jana Pančíková
Foto Jana Pančíková
Popis úvodního obrázku:
Trávníkové pokusy zahrnují několik tisíc parcel s různými genotypy
*
