Poslanci Evropského parlamentu v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.
Nová společná zemědělská politika, která je výsledkem tříletého jednání mezi jednotlivými institucemi EU, zohledňuje klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu i závazky z pařížské klimatické konference. Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství.
Zapojení farmářů do takzvaných ekoschémat ale bude dobrovolné a poslanci zejména z parlamentní frakce Zelení/ESA reformě vyčítají, že přestože se snaží o prosazování ekologických postupů, její důraz na ochranu životního prostředí stále není dostatečný.
Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Na členských státech záleží, zda se rozhodnout výši přidělovaných dotací zemědělským podnikům zastropovat.
Politování nad skutečností, že se zastropování nakonec nepodařilo prosadit, vyjádřila například europoslankyně Veronika Vrecionová. "Jak ukazují statistiky o českém zemědělství, dochází k neustálé koncentraci farem do větších koncernů, což má negativní dopady na náš venkov. Naštěstí se budoucí česká vláda zavázala, že zastropování sama prosadí," sdělila Vrecionová, která ale jinak reformu označila za dobrý kompromis. Při dnešní debatě v parlamentu připomněla, že jednání o reformě SZP se značně protáhla, což podle ní představuje velkou zátěž pro zemědělce, kteří musejí mít čas se na nová pravidla připravit.*
