Garzón koncem prosince v rozhovoru s britským deníkem The Guardian mimo jiné řekl, že takzvané makrofarmy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak "vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází". Jeho kritiku využila nyní největší opoziční formace Lidová strana (PP) v kampani před regionálními volbami, jež se konají za měsíc v autonomní oblasti Kastilie-León. Z PP zazněly i hlasy volající po rezignaci ministra Garzóna.
Premiér Pedro Sánchez tento týden v rozhovoru s místním rozhlasem Cadena SER řekl, že ho polemika velmi mrzí a že Garzónova slova neodráží realitu. Chovatelé podle něj ve Španělsku produkují maso "výjimečné kvality".
Ministr zemědělství Luis Planas, který je stejně jako premiér Sánchez ze socialistické strany, označil Garzónova slova za nešťastná. Podle něj není problém v existenci velkochovů, ale v tom, zda všichni dodržují zákon. Planas řekl, že vláda dělá, co může, aby bylo zemědělství udržitelné a ekologické, podle něj ale přeměna potrvá ještě roky či dekády.
Podle televize RTVE vzrostla ve Španělsku produkce vepřového od roku 2007 do roku 2020 o 36 procent, a země se tak dostala na druhou příčku jen těsně za Německo. V roce 2020 ve Španělsku dovezli na porážku 56 milionů prasat. Produkce vepřového podle RTVE vzrostla z velké části právě díky takzvaným makrofarmám. Podle ministerstva zemědělství bylo ve Španělsku ke konci roku 2020 v chovech 32,6 milionu prasat, což byl podle ministerstva třetí nejvyšší počet ve světě.*
