Třicítka největších pěstitelů zeleniny s plochou přes 100 hektarů obhospodařuje 6863 hektarů půdy. Dvacítka pěstitelů hospodařících na 50 až 100 hektarech loni sklízela zeleninu z 1824 hektarů. Naopak 158 malých farmářů s poli do pěti hektarů zeleninu pěstovalo na 396 hektarech. Na kategorii 68 pěstitelů s plochami od pěti do deseti hektarů připadalo 495 hektarů. "Vývoj vede ke koncentraci produkce zeleniny u větších výrobců a k ukončení činnosti menších," stojí v situační a výhledové zprávě.
Větší pěstitelé zeleniny se podle MZe zpravidla specializují na produkci určitých druhů zeleniny, mají nakoupenou speciální mechanizaci. Někteří na svých farmách vybudovali moderní skladovací prostory a mají vyšší produktivitu práce. "Drobní pěstitelé se většinou specializují na prodej ze dvora a na běžných a farmářských tržnicích.Některé větší farmy také prodávají část své produkce přímo z farmářských prodejen," uvedlo MZe.
Pěstitelská základna je v Česku podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky značně nevyvážená. "V portfoliu pěstitelů dominují velké podniky nad 500 hektarů, které dále koncentrují svoji nabídku směrovanou většinou do obchodních řetězců. Podniky střední velikosti jim nedokáží konkurovat a ztrácí odbyt. Obchodní řetězce snadno využívají své síly," upozornil Hanka. Nejproblematičtější pro pěstitele jsou podle něj plánované slevové akce, ve kterých se zelenina prodává za nižší než nákupní cenu.*
