Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ukončil šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Novela vodního zákona je podle něj nezbytná, protože ten současný dostatečně neřeší především ohlašování havárií a kompetence úřadů při jejich zneškodňování. Se závěry šetření seznámil ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Ombudsman už loni v létě uvedl, že při řešení havárie v Bečvě se ukázala nedostatečnost vodního zákona.
Současný zákon podle ombudsmana upravuje systém ohlašování havárie velmi nepřehledně. "S určitou nadsázkou lze říct, že všichni mají informovat všechny, až se následně ztratí přehled o tom, kdo koho kdy informoval," uvedl už dříve Křeček. Vítá proto, že samo ministerstvo v minulosti navrhlo, aby prvotní informace směřovaly vždy k Hasičskému záchrannému sboru a ten by následně zprávu o havárii předával dál místnímu vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí.
Problém vidí ombudsman i v tom, že vodní zákon výslovně nestanoví, který krajský úřad má zneškodňování havárie řídit, zasáhne-li území více krajů. To by měla zamýšlená novela také vyjasnit. V neposlední řadě je podle ombudsmana nutné přesněji definovat, co řízení prací při zneškodňování havárie přesně obnáší.
Bočková uvedla, že návrh novely vodního zákona, který připomínky ombudsmana zohledňoval, sice vznikl už za předchozí vlády, před volbami ho ale zákonodárci nestihli projednat.*
