Až pět desítek morčáků velkých, což jsou kachnovití ptáci, kteří se v České republice vyskytují většinou pouze přes zimu, zaznamenali během letošní zimy ornitologové na řece Bečvě v Přerově. Podle nich jde o nezvyklý počet, svědčí to o tom, že v řece, která byla před půldruhým rokem postižena ekologickou havárií, je dostatek ryb. Morčák je totiž rybožravou kachnou, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Z pozorování ornitologů také vyplývá, že stále více vodních ptáků vyhledává pro své zimoviště městské řeky.
"Morčáci se zde v předchozích zimách objevovali, ale ojediněle a pouze několik kusů. Letos jich byly desítky, 20 až 50 kusů. Když Bečva částečně zamrzla, tak se na ledě objevily i stopy vydry říční. To bylo pro mne velké překvapení a další důkaz, že zde našla dostatek potravy - ryb," doplnil Šafránek.
Řeku Bečvu postihla ekologická havárie 20. září 2020, podle České inspekce životního prostředí ji způsobily kyanidy. Havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku, kde způsobila otravu řeky a úhyn minimálně 40 tun ryb. Do řeky se však od té doby znovu postupně vrací život, rybáři zde již nasadili tuny ryb a se zarybňováním počítají i v dalších letech.
Podle ornitologů se vodní ptáci v této době často přemisťují na řeky ve městech, kde je tepleji a navíc jim zde lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké, ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské, doplnil Šafránek. Upozornil přitom, že nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.*
