Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala dnes Akademie věd ČR (AV).
Na 83 procent lidí, meziročně o procento méně, uvedlo, že pandemie jejich přístup k potravinám výrazně nezměnila. Vzrostl však počet lidí, kteří se kvůli finanční nejistotě bojí nedostatku potravin odpovídajících jejich stravovacím potřebám včetně speciálních diet. Předloni to bylo 23 procent dotázaných, loni 36 procent.
Zkušenost s nedostatkem jídla kvůli špatné finanční situaci má 18 procent lidí. Pokles příjmů kvůli pandemii zažilo 28 procent domácností, meziročně o 11 procent více. Průzkum také ukázal, že ve snaze ušetřit lidé častěji plánují jídelníčky, nakupují do zásoby a sledují slevy. Vzrostl i odběr jídla z potravinových bank. Loni je, většinou jako doplňkový zdroj, využívalo pět procent lidí, v roce 2020 to byly dvě osoby z 530 respondentů.
Průzkum se zaměřil i na zkušenost s omezením některých potravin kvůli financím. Například ryby loni méně kupovalo 17 procent respondentů, nákup alkoholu omezilo 16 procent dotázaných, sladkosti 13 procent lidí. Ovoce a zeleninu méně konzumovalo deset procent dotázaných.
Ve velkých obchodech pořizovalo čerstvé i trvanlivé potraviny 88 procent lidí, 20 procent ale sdělilo, že četnost takových nákupů u nich klesla. Malé obchody navštěvovalo 39 procent lidí, předloni to byla třetina.*
