Pálení rostlinného odpadu v otevřených ohništích extrémně znečišťuje ovzduší. Potvrdilo to měření, které si objednal Jihomoravský kraj. Průměrné hodnoty byly u některých látek během pálení vyšší až 350násobně. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Kraj na základě výsledků zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat.
Měření loni na podzim uskutečnilo Centrum dopravního výzkumu. Uskutečnilo se v katastru Lažánek na Brněnsku, a to v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a za požárního dozoru. Spočívalo v založení kontrolovaného ohniště a spalování různých typů suchého rostlinného materiálu – trávy, listí, dřeva a směsi. Ve vzdálenosti několika metrů od ohniště odborníci umístili měřicí přístroje, které v krátkých intervalech monitorovaly kvalitu ovzduší v daném místě a čase.
"Měření probíhalo v blízkosti ohniště a simulovalo tak dýchací zónu ´topiče´, avšak vzhledem k naměřeným hodnotám lze předpokládat, že i v širším okolí, kam se vznikající znečišťující látky postupně rozptylují, mohou být koncentrace velmi výrazně zvýšené. Zvláště pak v obdobích, které jsou stanoveny jako takzvané pálicí dny a je tak toto spalování prováděno masově," uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec.
Odborníci naměřené hodnoty srovnali s hodnotami ze stanic imisního monitoringu v Brně, a to s průměrnými naměřenými hodnotami s pětiletým průměrem ze stanic za období let 2016 až 2020 a maximální naměřené hodnoty s absolutně maximální pozorovanou hodinovou koncentrací za stejné období. Zjistili, že průměrné hodnoty byly u některých látek až 350násobně vyšší během pálení, kdy u maximálních hodnot byl rozdíl i více než stonásobný. V případě karcinogenní složky benzo[a]pyrenu byly naměřené průměrné hodnoty 28násobně vyšší, než je maximum za pětileté období z brněnských stanic imisního monitoringu.*
