04.11.2010 | 02:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak rekonstruovat zemědělské stavby

Za posledních 20 let se v České republice zrekonstruovalo s větším či menším úspěchem mnoho objektů živočišné výroby. V prvních letech po roce 1990
se většina farmářů a zemědělských podniků klonila k rekonstrukcím hlavně z důvodů nevyřešených majetkových vztahů v návaznosti na pozemky pod těmito objekty. V dalších letech se s rekonstrukcemi pokračovalo i při celkově horší ekonomické situaci v zemědělství.

Je ale doopravdy správné dál nákladně rekonstruovat nevhodné, mnohdy i 60 let staré stáje? Bude ekonomika českého zemědělství v evropském měřítku, i přes nespornou výhodu velkých koncentrací zvířat ve starých, i když rekonstruovaných stájích dále konkurenceschopná?
Myslím, že mnoho stájí již prodělalo od „revoluce“ druhou, mnohde již třetí rekonstrukci a bohužel investované finanční prostředky nepřinesly dlouhodobý efekt ziskovosti těchto farem. Je to dáno hlavně tím, že jakákoliv rekonstrukce je velký kompromis.
Projektantské, technologické a stavební firmy jsou svázány danými skutečnostmi těchto stájí, ať jsou to rozměry budov, umístění vnitřních sloupů nebo výška a profil stropů.
Nezřídka se stává, že předpokládaný a plánovaný rozpočet těchto rekonstrukcí je po dokončení díla i o 50 % vyšší, neboť v průběhu stavebních prací se objeví mnoho nepředvídaných problémů, které vyžadují dodatečné stavební výkony.
Tyto stavební vícenáklady vznikají většinou nedbalostí investorů, kteří pomíjejí a bagatelizují řádné a odborné posouzení stavu vybraných stavebních objektů před započetím vlastní rekonstrukce. Jde většinou o dodatečné náklady spojené s výměnou konstrukcí krovů, střešních krytin, statických zajištění obvodových stěn a nosných sloupů nebo s likvidací starých betonových podlah, kde je vrstev betonu obvykle víc, než se původně předpokládalo.

Nové uplatnění starých staveb
Co ale s těmito objekty, které mnohdy na první pohled vypadají pěkně? Je škoda je bořit, nebo by byla jejich likvidace finančně velmi náročná? Je dobré je opustit a nechat je vlastnímu osudu?
Na tyto otázky je potřeba hledat odpověď v širším kontextu celkové další strategie farmy a podniku. Je velice nutné oprostit se od linie a úvah typu – byly tam dojnice, budou tam dojnice. Je třeba chápat objekt jako takový, bez ohledu na to, jaké měl doposud využití.
Jako příklad uvádím dvě zdařilé rekonstrukce stájí K 96.
Jedna je v západních Čechách, uprostřed malebné vesničky a proměnila se v administrativní budovu podniku (v přízemí sklady plus dílna a v podkroví příjemné kanceláře s ubytovnou pro sezónní pracovníky). Vyřešil se tím věčný spor se zápachem pro okolí, znečištěné komunikace a podobně.
Ta druhá K 96 se nachází u Říčan a je zrekonstruovaná na krásnou a výborně fungující restauraci. A kde jsou jejich dojnice? Jsou v novostavbách, se všemi parametry moderního chovu a komfortu pro vysokoprodukční stáda. Tímto jsem chtěl naznačit, že je nutné zamyslet se nad starými objekty v horizontu minimálně dalších 15 let a pokusit se pro ně najít nové, vyhovující uplatnění. V žádném případě by se již do stájí typu K 96, K 174 a podobně neměly vracet například dojnice v laktaci.

Rekonstrukce stájí K 174

Stáje K 174 jsou svými parametry z dnešního pohledu vhodné maximálně pro suchostojné dojnice nebo porodny. Pro tuto kategorii skotu „stosedmdesátčtyřka“ vyhovuje, i když jsou i zde stavební úpravy nutné. Jedná se hlavně o to, že již mnohokrát zmiňované umístnění sloupů je u těchto objektů zcela nevhodné. Tyto vnitřní sloupy nelze posunout, a proto jejich jednotlivé podélné i příčné vzdálenosti umožňují pouze kompromisní, současným trendům a vývoji nevhodné řešení lehacích boxů, šířek chodeb nebo krmných stolů.
Jediným kvalitativně dobrým řešením rekonstrukce K 174 pro produkční dojnice, které se začíná na rýsovacích prknech projekčních kanceláří objevovat, je strhnutí střechy, odstranění sloupů a dodání nové střešní konstrukce z příhradových ocelových vazníků a s plachtovou krytinou, která nepotřebuje vnitřní sloupové podpěry.
Toto řešení dodá stáji zcela nové parametry, komfortní pro současnost i budoucnost dojnic. Stáj tak dosáhne parametrů novostavby. Je zaručena vzdušnost, kvalitní ventilace, světlo a vnitřní plocha umožní vhodné rozmístnění chodeb, krmného stolu i lehacích míst. Při takovéto rekonstrukci je nasnadě pouze jediná otázka, a to celková cena přestavby. Bohužel se cena většinou přibližuje novostavbě, ale v mnoha případech je novostavba nemožná a pak je tento způsob nejvhodnějším řešením.
Obdobné otázky o vhodnosti využití začínají přicházet i od farmářů vlastnících různé typy velkokapacitních kravínů, takzvaných VKK a podobně. Zde jsou úvahy o dalším využití těchto objektů obdobné. Na těchto farmách se začínají objevovat výhledové studie, kdy v plánu dalších let je rozhodnuto o výstavbě nových moderních stájí a přesunu dojnic se špičkovou produkcí do nových objektů. Staré a nevyhovující VKK pro dojnice budou pak rekonstruovány například na výkrm býků.

Rekonstrukce v chovu prasat

V chovu prasat je otázka rekonstrukcí poněkud jiná než v chovu skotu. Vnitřní klima a celkový komfort ve stáji vždy zabezpečuje technologie, a proto jsou mnohdy i objekty starší 40 let pro rekonstrukci vhodné. Základním faktorem pro výhodnost rekonstrukce je pak většinou světlá výška oddělení, to znamená vzdálenost od roštů ke stropu, která by měla být v rozmezí 2,3–2,5 m.
Obecně lze říci, že stavby pro prasata jsou vhodnější pro rekonstrukce než stavby pro skot. Je zde ale značné riziko „promořenosti“ použitých materiálů. Pokud je stáj nízká, má nevyhovující stěny a špatný krov, jsou většinou náklady na takovouto rekonstrukci v podobné výši jako investice do novostavby. Zde je pak na zkušenosti projekční kanceláře a týmu spolupracovníků, doporučit vhodnou cestu řešení.
Zkušenosti ze zahraničí ale naznačují i zde jasný vývoj. Staré zděné stáje se většinou rekonstruují, ale objekty připomínající u nás dobře známé „dřevopapírové“ stáje BIOS jsou bourány a na jejich místě jsou stavěny nové, moderní stavby s použitím materiálů trvanlivých, zajištujících dlouhodobou hygienu prostředí, snadnou čistitelnost, jako například beton nebo plast.

 

Klíčové informace

– Před jakoukoliv rekonstrukcí farmy živočišné výroby je nutné zaměřit se na dlouhodobou perspektivu a stanovit si jasnou koncepci s výhledem minimálně na dalších 10–15 let. 
– Důležité je vybrat si projekční kancelář s moderně smýšlejícími projektanty, kteří s sebou nenesou myšlenky dob minulých, ale naopak mají mnoho nových dobrých nápadů a zkušeností ze současných zahraničních farem. 
– Podstatné je zvolit co možná nejkvalitnější technologii. Ta sice většinou není nejlevnější, ale zaručí bezvadnou funkci s dlouhou životností.
– A nakonec – je třeba vyhledat spolehlivou stavební firmu, která dokáže váš sen v naplánovaných termínech zrealizovat
.

 

Ing. Jan KozákBD Tech s. r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Dobrý den pane Kozáku,

    našel jsem kontakt na internetu. Dovolte mi touto cestou nabídnout materiál, který by mohl být zajímavý při rekonstrukci zemědělských staveb. Nabízíme jako jedni z mála v Evropě kompozitní materiály na bázi čedičových vláken v podobě sítí a tyčové armatury – náhrada za ocelovou výztuž. Čedič jako materiál je odolný vůči močovině, chemickým a jiným agresivním látkám. V případě zájmu naleznete na : http://www.orlimex.cz/kompozity/ další informace. V případě nezájmu prosím považujte tento email za bezpředmětný.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down