Agrární komora žádá vládu, aby odložila implementaci Národního strategického plánu a rámcové nastavení reformy společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti dnes shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi. Po sněmu Agrární komory ČR to uvedl na setkání s novináři prezident této nevládní organizace Jan Doležal.
"Oba tyto dokumenty vznikaly ještě před koronavirovou pandemií a zejména před válkou na Ukrajině. Jejich nastavení z hlediska aktuální situace vůbec není optimální. Musíme si uvědomit, že jsme ve válce a ve válce se nemůžeme vzdávat svých zbraní. V době rostoucích cen nemůžeme hodit přes palubu zemědělskou produkci," uvedl Doležal. Prvním bodem na desateru tak je odložení účinnosti reformy společné zemědělské politiky do doby, než odezní dopady pandemie koronaviru i války na Ukrajině. Podle viceprezidenta komory Leoše Říhy je také třeba přehodnotit Národní strategický plán a nastavení reformy společné zemědělské politiky od roku 2023. "Za současné situace, při klesající produkci, nedostatku hnojiv a růstu cen na světových trzích nemůžeme požadovat po zemědělcích, aby od roku 2023 uváděli část orné půdy do klidu, environmentální požadavky lze naplnit i jinak," uvedl Říha. Stát by podle členů komory, kteří vytvářejí 80 procent zemědělské produkce v Česku, měl podporovat skutečně aktivní zemědělce a neznevýhodňovat produkční zemědělce a využít také potenciál zemědělství ke zvýšení nezávislosti na dovozu ruského plynu a ropy. "Velký potenciál mají například bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn," konstatoval Říha. Stát by měl podle komory také lépe sledovat stav zásob a pohyb na potravinovém trhu v České republice.*
