S předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu a předsedou KDU-ČSL Ing. Miroslavem Kalouskem dnes jednal předseda Zemědělského svazu České republiky Ing. Miroslav Jirovský spolu s předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Ing. Janem Velebou a viceprezidentem Agrární komory Pavlem Novotným. Předali předsedovi rozpočtového výboru stanovisko zemědělců ke státnímu rozpočtu. Při jednání upozornili na nezanedbatelné a důležité společenské funkce zemědělců pro národní ekonomiku a venkov. Důležitá je nicméně skutečnost, že se ceny zemědělských výrobců ve srovnání s rokem 2001 snížily a že se výdaje ze státního rozpočtu na podporu zmíněných funkcí výrazně nezvyšují, jak se často uvádí. Předseda Zemědělského svazu připomněl vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění ve srovnání s kolegy ze sousedních států unie a na skutečnost, že každá koruna vložená ze státního rozpočtu přináší České republice 2,3 až 4 Kč z evropských strukturálních fondů.
Zástupci zemědělců projednávali též otázku národních plateb, rozvoje programu bioenergie (podpora podniků, které mají povolenky k emisím) a dorovnání přímých plateb.
Stanovisko Zemědělského svazu České republiky, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a Agrární komory České republiky k Návrhu státního rozpočtu
České republiky na rok 2005.
V poslední době se v souvislosti s přípravou státního rozpočtu hodnotí výdaje na jednotlivé skupiny podnikatelů a občanů. Nepovažujeme za vhodné porovnávat a hodnotit která skupina je zvýhodněna více či méně.
Jako zástupci zemědělců považujeme za nutné v této souvislosti znovu upozornit na následující skutečnosti.
Zemědělci již mnoho let poskytují naší ekonomice inflační polštář stejně tak jako plní sociální funkce na venkově, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zemědělská výroba je nesporně tím nejefektivnějším a nejlevnějším způsobem údržby krajiny, takové krajiny, kterou vyžadují naši spotřebitelé.
Proto považujeme za důležité, že státní rozpočet zabezpečuje spolufinancování evropských strukturálních fondů v rozpočtovém rámci kapitol. Každá koruna vložená ze státního rozpočtu přináší České republice 2,3 až 4 Kč z Bruselských zdrojů.
V hodnocení makroekonomického vývoje 2004 nesouhlasíme s hodnocením, že nastal rychlý růst cen zemědělských výrobců, který se odráží v růstu cen potravin. Vzhledem k problémovým letům 2002 a 2003 doporučujeme hodnotit vývoj k roku 2001 a zde porovnání ukazuje za srpen 2004 ku srpnu 2001 index 96,4%, tedy i 5 měsíců po vstupu do EU nedochází k růstu cen zemědělských prvovýrobců, naopak dle výhledu lze očekávat pokles až na cca 94 %. Ceny potravin v srpnu 2004 k roku 2001 dosahují indexu 99,6% a tedy také neovlivňují inflaci. Inflace za stejné období je 105,1%.
V hodnocení výhledu plnění rozpočtu 2004 shledáváme podcenění některých příjmových kapitol, jako např. výnos spotřební daně u minerálních olejů. V textu se uvádí pokles spotřeby a nenaplnění státního rozpočtu, v tisku se naopak uvádí dramatické nárůsty prodeje minerálních olejů po vstupu do EU o desítky procent (některý měsíc i 50%). Proto očekáváme překročení příjmu státního rozpočtu.
K státnímu rozpočtu 2005
1. Rozpočet nezabezpečuje konkurenceschopnost českého zemědělství.
A) Nárůst výdajů státního rozpočtu na rok 2005 v kapitole Ministerstva zemědělství ve výši 37,2 mld.Kč proti roku 2004 ve výši 12,391 mld. Kč je výrazně překryt nárůstem příjmů kapitoly Ministerstva zemědělství o 14,4 mld.Kč. To snižuje příděl z národního rozpočtu o 2,0 mld., tj. index 2005/2004 na 92%. Naopak není zohledněn požadovaný objem přímých plateb, kde je rozpočtováno pouze 5.038 mld. Kč. Na vyjednanou úroveň v Kodani ve výši 30% je v rozpočtu zahrnuto pouze 20,0% a to je podstatně méně než v roce 2004, kdy bylo rozpočtováno 23%. Na dorovnání na 30% schází 2,6 mld.Kč.
Důvodem je zajištění konkurenceschopnosti českých zemědělců najednotném trhu Evropské unie, neboť i při navýšení přímých plateb o výše uvedených 30% obdrží v rámci Společné zemědělské politiky o 10 000 Kč na 1 hektar zemědělské půdy méně dotací než zemědělci v Německu, o 12 000 Kč méně než zemědělci Rakouska.
Žádáme o navýšení prostředků přímých plateb o výše uvedený rozdíl 2,6 mld. Kč.
B) Trvale se státním rozpočtem neřeší podstatně vyšší nemzdové náklady práce (sociální a zdravotní pojištění) v zemědělství ČR, které v okolních státech výrazně snižují náklady na produkci. V Polsku, Rakousku, Německu, Francii, Itálii apod. jsou pro zemědělce speciální zdravotní a sociální pojišťovny, jejichž příjmy jsou z národních zdrojů dotovány ze 70 – 80% mimo zásady Společné zemědělské politiky. Státní dotace těchto fondů např. v Německu je cca 8.400 Kč na 1 ha z.p., v Polsku 6700 Kč na 1 ha z.p. V porovnání s těmito zeměmi je české zemědělství zatíženo navíc plnou výší nákladů na sociální a zdravotní pojištění, které by při pravidlech těchto zemí jinak platila ČR z rozpočtu navíc (státní rozpočet odvozením na mzdovou úroveň v ČR a počet zemědělců „šetří“ cca 9 mld. Kč).
Nízká podpora zemědělství a vysoké nemzdové náklady práce má důsledek v nejnižších mzdách pracovníků v zemědělství ve výši pouze 71% průměru národního hospodářství. Rozdíl činí 5.200 Kč měsíčně. Bez navýšení zdrojů nejsou možnosti navýšení průměrných mezd ani o 1.000,- měsíčně v roce 2005. Důsledkem bude přetrvávat na venkově pokles zaměstnanosti (ročně v posledních letech cca 10.000 osob) a tím především útlum pracovně náročných odvětví v živočišné výrobě. Odměňování pracovníků v zemědělství v důsledku Společné zemědělské politiky je závislé na výdajích státního rozpočtu pro vysoký podíl mimocenové úhrady ( v ČR zatím 20-25%, v EU 35-40% ). Neřešením se situace bude dále projevovat poklesem produkce a poklesem zaměstnanosti na venkově.
Doporučujeme rozpočtovat částku na podporu zemědělství (State aid) o cca 2 mld. vyšší.
2. Rozpočet zajišťuje čerpání zdrojů z rozpočtu Evropské unie.
Oceňujeme, že rozpočet z větší části respektoval požadavky resortů na spolufinancování programů hrazených ze strukturálních fondů ve výši 12,6 mld.Kč nad rámec metodiky EU, která předpokládala jen 7 mld.Kč plus 1,7 mld.Kč z národních zdrojů. Nesouhlasíme s názorem MF o trojnásobně nadneseném propočtu Mze u operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství při stanovení částky spolufinancování 1,024 mld.Kč.
3. Rozpočet neřeší podporu obnovitelných zdrojů energie.
Za nedořešenou oblast považujeme podporu programu biopaliv, konkrétně bionafty (respektivně methytesteru řepkového oleje – MEŘO). Z důvodu udržení stávajících produkčních ploch řepky a originálních výrobních kapacit této perspektivní technologie v ČR doporučujeme v souladu s evropskou dopravní politikou – směrnicí č. 2003/30/EC EP a Rady z 8.5.2003 o zajištění biopaliv nebo dalších obnovitelných zdrojů pro dopravu a podle „ Obecných zásad Společenství o podpoře na ochranu životního prostředí – 2001/CO3“ řešit tuto podporu z Fondu životního prostředí ČR v řádu 500 milionů Kč pro rok 2005 včetně ponechání stávajících daňových úlev. Druhou možností je přenést náklady na obnovitelné zdroje energie na podniky, kterým stát rozdělí povolenky emisí. V roce 2006 řešit koncepčně bez dotací.
V Praze dne 30.9.2004
Ing. Václav Hlaváček, CSc.
prezident AK ČR
Ing. Miroslav Jirovský
předseda ZS ČR
Ing. Jan Veleba
předseda ČMSZP
