Vysazování stromořadí na lánech polí, tedy jedna z podob agrolesnictví, je v Česku v začátcích, ale podle odborníků je to jedna z možností, jak zmírnit dopady klimatické změny na zemědělskou krajinu. Zvyšuje biodiverzitu, uchovává a zlepšuje kvalitu půdy a dokáže krajinu a půdu lépe ochránit před narůstajícími extrémy, jako je sucho a přívalové srážky, řekl Antonín Martiník z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dodal však, že agrolesnictví nelze vnímat jako všelék na neduhy českého zemědělství.
Že jde o poměrně novou záležitost, ukazuje i fakt, že na univerzitě se specializovaný předmět agrolesnictví vyučuje ani ne deset let. Řada zemědělců se však o poznatky a možnosti zajímá, ozývají se i absolventi, kteří vlastní půdu a rádi by s něčím takovým začali. Podle lesnického odborníka Aleše Erbera je díky agrolesnickým systémům krajina i na pohled hezčí. Martiník také připomněl, že ministerstvo zemědělství se snaží aktivní sedláky podpořit a chystá dotační program pro zavádění agrolesnických systémů.
"Z prvních experimentů, které se v Česku dělají, je zřejmé, že už jen přítomností prvků s mladými čerstvě vysázenými stromky se zvyšuje biodiverzita, objevuje se ptactvo a drobná zvěř. Stromy zlepšují mikroklima a díky funkčnímu malému vodnímu cyklu dokážou do krajiny přitáhnout srážky. Zabraňují erozi," vyjmenovává Martiník výhody vysazování stromů v zemědělské krajině. Stromy však nemusí růst pouze v intenzivně obdělávané krajině, ale i na pastvinách.
Kromě ekologických přínosů mohou mít stromy pro zemědělce i ekonomický benefit. Dřevo lze dobře prodat například na výrobu nábytku, v případě vhodných druhů dřevin i na štěpku.*
